Jak fandí semifinalistéLiberec |
"Potřebujeme pomoc. Rozpoutejte větší bílé peklo," prosili hráči Liberce vedení ve čtvrtfinále s Plzní.
Nebylo to s nimi dobré, prohrávali v sérii 0:2 a další pád by je přiblížil konci sezony dávno předtím, než včera nastoupili ke čtvrtému semifinále s Pardubicemi.
Jak na to? Zaplněnou halou, které vládla bílá trička a bílé ručníky, častěji zněl song kapely Zombie Nation. "Je to naše ústřední melodie, lidé na ni reagují," popisuje klubový mluvčí Jan Rachota.
A ono to zabralo! "Fanoušci byli opravdu náš šestý hráč," radoval se Petr Nedvěd. Jeho tým uchvátil zápas a nakonec i celou sérii.
I tak může fungovat sportovní marketing. Věc, na které v Liberci postavili image pro play-off.
Právě semifinálová série Liberce s Pardubicemi je ukázkou toho, jak se dá skrz marketing prosperovat. "Loni tvořily tržby z prodeje suvenýrů 10 procent našich příjmů," říká Rachota.
30 tisíc šál ve zlíněHokejové hlediště zahalené do jediné barvy dnes už nepřekvapí. Jako první s tím nápadem v Česku vyrukovali před šesti lety ve Zlíně. Žluté peklo se stalo symbolem tažení za historickým titulem. "Je to efektní, přitom to ani není drahé. Proto náš nápad začali používat i ostatní," uvedl generální manažer Zlína Miroslav Michalovský. "Jen má každý klub svou barvu." Před prvním zápasem v play-off klub vyzval fanoušky, aby přišli ve žlutém oděvu. Nápad se uchytil, a tak přišla druhá fáze. Diváci ve čtvrtfinále dostali u vchodu žluté šály, což se opakovalo i v semifinále a finále. "Rozdali jsme třicet tisíc šál," tvrdí Michalovský. Zlín svůj nápad využil i marketingově. Jedna textilka vyrobila šály výměnou za reklamu. Další várku uhradil tehdejší primátor Tomáš Úlehla. Žlutým peklem na stadionu zlínská euforie nekončila. Na jaře 2004 žilo hokejem celé město, šály se proto objevily i na budovách – na teplárenských komínech, kostele, a dokonce na zlínské radnici. Žluté peklo hodlali ve Zlíně vytvořit i letos. Jenže po čtvrtfinálovém vyřazení od Slavie zůstaly šály zamčené ve skříni. |
Podle neoficiálního loňského rozpočtu klubu taková částka převyšuje 10 milionů korun. A proč se divit? Fanoušci si můžou koupit klubový balzám na rty, obal na permanentku, pastelky, chňapky, ubrusy... "Máme největší fanshop v Česku. Sortiment budujeme dlouhodobě."
Také soupeř z Pardubic umí s diváky pracovat. Průměrná návštěvnost je s číslem 8 682 diváků osmá v Evropě, hala je moderní, fanoušci posílají hráčům vzkazy přes mail a jeden vylosovaný vítěz pak stráví s hráči celý den.
Teď klub vyzývá: "Přijďte všichni v červeném!"
Což je jasný signál na liberecké "bílé peklo". To – možná paradoxně – klub nic nestojí. "Peníze jdou z kasy sponzorů," říká Rachota.
V Liberci nedosahují na příklad průkopníků ze Zlína, kteří kdysi pro "žluté peklo" rozdali 30 tisíc šál. "My jsme měli zásobu na jednu celou halu plus rezervu," říká mluvčí – kapacita liberecké haly je 7 500 míst.
"Logisticky to bylo náročné, měli jsme na to týden. Ale kdo to zažil, musí uznat, že se to vyplatí."
Tyto akce mají původ v zámoří, které je ve velkém předstihu. Hlavně díky kupní síle.
"My se musíme zaměřit na české pojetí cen. Kdybychom je nastavili ve stejné výši jako v zámoří, mohli bychom se setkat s negativními odezvami," soudí Rachota. Jinak se však klub inspiruje právě v NHL, třeba v tom, že moderátor "vede" diváky.
V druhém semifinále podobné věci nenajdete: Vítkovice naplní halu i bez marketingových záležitostí, naopak slávistická arena má do plné kapacity hodně daleko třeba i přes nabídku volných parkovacích míst pro fanoušky.
Třeba jednou po bílém a žlutém peklu i do těchto klubů dorazí modré či červené.
