Jednadvacetiletý slovenský útočník se v domácím duelu proti Vítkovicím objevil poprvé v sezoně v pardubické sestavě.
Dres Moelleru oblékl naposledy na začátku srpna. V úvodním přípravném utkání s Hradcem Králové si při tvrdém nárazu do mantinelu přetrhal vazy v pravém ramenu. "Hned druhý den jsem šel na operaci," řekl Klejna. "Měsíc jsem měl v rameni dráty. Další měsíc jsem rehabilitoval. A až pak jsem začal trénovat."
V minulém týdnu mu pauza definitivně skončila. Na led vyjel v dresu prvoligové Třebíče, kam se šel na střídavý start rozehrát. "Měl jsem tam být čtrnáct dnů. A teprve pak naskočit i v Pardubicích," podotkl.
Premiéry se však dočkal dřív, než čekal. Po dvou odehraných zápasech za Třebíč mu kouč Sýkora dal první šanci. "Původně jsem měl být třináctým útočníkem," řekl Klejna.
Po onemocnění Cetkovského se však jeho role změnila. Nastoupil na pravém křídle Pucherovy lajny. "Byl jsem dost překvapen," přiznal bývalý juniorský reprezentant Slovenska.
Při své premiéře si však vedl nadmíru zdatně. Herní výpadek na něm nebyl znát a na konci duelu byl vyhlášen nejlepším pardubickým hráčem. "Cítím se dobře, rameno drží. Ještě se o něj sice bojím, psychika není stoprocentní, ale do každého souboje jdu naplno," řekl Klejna.
Jeho nejlepší chvíle přišla na začátku druhé třetiny. U zadního mantinelu využil nedorozumění vítkovických hráčů. Obral je puk. A než se gólman Pinc stihl vrátit do branky, zasunul mu kotouč do sítě.
"První zápas a první gól. Jsem moc rád. Jen škoda porážky...," pronesl Klejna.
