Minulý ročník extraligy pro něho předčasně skončil 8. dubna. Při třetím finálovém duelu proti Spartě si poranil rameno a hned po sezoně se podrobil operaci.
A aby nebylo smůly málo, během letní přípravy si při fotbalu zranil koleno. Do sestavy Moelleru se vrátil až předevčírem. „Každé zranění je nepříjemné. A máte dvě hned po sobě, opravdu to není dobrý pocit,“ pronesl Kolář.
Kdy jste poprvé naskočil na led?
S tréninkem jsem začal prakticky hned po operaci. Postupně jsem přidával na intenzitě. Na led jsem naskočil zhruba před třemi měsíci. A asi měsíc a půl jsem v plné zátěži.
Bylo čekání na návrat hodně náročné? Zejména ve chvílích, kdy jste trénoval už naplno.
Člověk se musí krotit. Mohl jsem naskočit dřív, ale nebyl by to přínos pro mě ani pro tým. Bylo potřeba vydržet. Když rehabilitace trvá pět měsíců, musíte vydržet ještě šestý, abyste byl úplně fit. Lékaři a fyzioterapeutka mi jasně doporučili, abych počkal půl roku. Ani trenéři na mě netlačili. Jen jsem se soustředil na to, abych si dal nohu do pořádku.
Týmu se nedařilo, vy jste seděl na tribuně. Trpěl jste hodně?
Samozřejmě to není příjemné. Neměl jsem z toho dobrý pocit, prožíval jsem s týmem neúspěchy. Ale pořád věřím, že se to otočí a propracujeme se do play-off. Tam se začíná od nuly. Když si vše srovnáme v hlavách, půjde to.
Svrběly vás ruce v hledišti?
Jasně, že jo.
Nezvažovalo se, že byste jel s týmem už na Spenglerův pohár?
Uvažovalo se o tom. Ale zvolili jsme jinou variantu. Odehrál jsem dva zápasy za Hradec Králové. Získal jsem jistotu, že koleno je úplně v pořádku. Pak jsem ještě trošku potrénoval, abych mohl do extraligy naskočit v novém roce. Teď už jsem stoprocentně fit.
A máte za sebou první extraligové utkání. Ve Vítkovicích jste prohráli 0:3. Rozhodl o tom začátek, kdy jste nevyužili několik jasných šancí?
Měli jsem v úvodu nějaké nájezdy a dorážky. Bohužel jsme je nedali a vzápětí jsme inkasovali.
Trenéři po utkání říkali, že jste na vítkovickém ledě nechali ležet tři body. Porážka byla hodně zbytečná, že?
Jak se to vezme. Vítkovice chtěly body stejně jako my. Samozřejmě jsme to měli ve svých rukou, mohli jsme to udělat. Ale stalo se, co se stalo. Nedali jsme góly, oni ano. Těžko se v tom víc šťourat.
Jenže porážkou se vám play-off zase o trošku víc vzdálilo.
Před námi je ještě spousta zápasů, musíme se s tím poprat. Musíme co nejvíce bodovat. Do každého zápasu půjdeme s tím, že potřebujeme vyhrát. Ať už to bude v neděli Ústí nad Labem, nebo kdokoliv jiný.
