"Jen jsem pokrčil rameny," usmál se 28letý útočník, který přišel do Sparty v létě s pověstí kanonýra. Jenže v tomto extraligovém ročníku vstřelil pouhé tři góly. A na ten poslední čekal 22 zápasů.
Bylo na vás vidět, jak jste si oddechl, když jste se konečně trefil.
Spadla ze mě tak třísetkilová žumpa. Začínám zase od nuly. Doufám, že to bude odraz k lepšímu.
Vřítil jste se s pukem do útočného pásma, vypálil a puk zapadl přesně k tyčce. Rychlé a snadné.
Já nad zakončením vůbec nepřemýšlel, koukal jsem do ledu, střela, padlo to tam. Ani jsem nekoukal, jestli je to gól, jen jsem slyšel diváky. Já už nevěděl, co to je. Jen jsem krčil rameny. (směje se) Snad už to bude lepší, spadlo to země.
Porazili jste Plzeň, která má skvělou formu a nízko v tabulce je hlavně díky bodovému odpočtu. Co o vaší výhře rozhodlo? Obrovská motivace a odhodlání. Chtěli jsme vyhrát, štvou nás ty ohlasy, že takovou Spartu nikdo neviděl, že není nebezpečná. To mě ničí.
Takže krize končí?
To je těžká otázka. Už v minulém zápase s Kladnem bylo vidět, jak jsme se v kabině semkli, že táhneme za jeden provaz. Ještě máme potíže, ale věřím, že takovými vydřenými výhrami se to zlepší.
Radim Rulík, asistent trenéra, říkal, že proti Plzni se ukáže, jak na tom jste. Co se tedy ukázalo?
Že můžeme hrát proti týmu, který je nebezpečný. Dokázali jsme, že jsme mužstvo.
