Přes léto si vydělával trénováním v tenisových klubech. Kariéra hokejového kouče zrovna nevynášela. "Ale nemám tam žádnou školu, jak se tady říká," brání se zanedlouho šestapadesátiletý bývalý útočník, světový šampion z roku 1972.
Tenis je jeho vášní, ale hokej zbožňuje ještě víc. "Chtěl jsem být u hokeje. Vždycky jsem říkal, že když přijde nabídka z extraligy, vezmu ji," říká Farda.
Mohl se vrátit už před měsícem, kdy se Plzeň ozvala poprvé. Jenže nechtěl opustit švýcarský tým před prvním zápasem. A tak jde zase za svou pověstí "spasitele" tonoucích mužstev.
Před lety dokázal vyzvednout Olomouc ze dna. V Brně sestup neodvrátil, ale Slavii vytáhl do extraligy. Z Česka jej vyhnaly spory mezi Havířovem, který jej vyhodil, a Vítkovicemi, jež se mohly pod Fardovým vedením v extralize zachránit právě na úkor Havířova.
"Spasitel? Beru to tak," směje se Farda, který má Plzni pomoci ze současného desátého místa do play off.
Je to pro něj výzva. S asistenty Kampfem a Razýmem začne vymýšlet taktiku. Ale má jednu vlastní. Chce vyhrát každý zápas. Když to nejde, změní se usměvavý a přátelský člověk v rozběsněného a gestikulujícího kouče. "Uvidíme, jestli to zabere. Plzeň je dobré mužstvo. Vždycky tam bylo těžké vyhrát," vzpomíná Farda.
Věří, že týmu pomůžou jedna nebo dvě výhry. A také publikum, které nový kouč považuje za jedno z nejlepších. Ačkoli fanoušci v jednom nedávném utkání deset minut mlčeli.
I když o mužstvu mluví zasvěceně, jde do neznáma. Netuší, jaká ho čeká v týmu atmosféra. Nejraději vzpomíná na Slavii, kde se cítil jako doma.
Ale v Praze bydlet nebude, v Plzni dostane byt. Nevydržel by každodenní cestování a věčné zácpy na dálnici. Kvůli jedné takové nestihl včera oficiální setkání s novináři. A tak do Plzně zavítá až dnes, cestou do Švýcarska.