"Snad jsem dokázal, že nejsem hráč, který neumí dát gól. Prostě se to loni nepovedlo," nezoufá už. Zamlčí, že rok mu kazila i zranění. Když si ho z Liberce vytáhla Sparta, věřila, že bude sypat jeden gól za druhým. Nestalo se.
"Ani tady neměl po návratu dobrý začátek, pokračoval v malátném a mdlém projevu z loňska," připomněl litvínovský trenér František Výborný.
A když během letních tréninků viděl Kubinčáka, jak je fyzicky vybavený a připravený, jen se divil. "Říkal jsem si, že to není možný, že z takového kluka to musíme dostat," vypráví kouč.
Před odchodem se za Litvínov trefil na Kladně 5. března 2002, střílel do prázdné branky a jeho celek vyklouzl z pádu do zrádné baráže. Za stejný tým ukončil svůj půst nedávno, 16. září 2003 ve Vítkovicích.
"Psychicky mi ten gól pomohl, oddechl jsem si," přiznává častý návštěvník fotbalu v Teplicích. Přesto si ještě vysloužil kritiku trenérů, jeho hra se jim nelíbila. Asi po pátém kole si spolu sedli a vše si vyříkali.
"Vůbec jsem se nedostal na oslabení, přesilovky. Hodně jsem proseděl na střídačce. A když mě vypustili na led jednou za deset minut, nebylo to ono," opakuje čtyřiadvacetiletý Kubinčák, co řekl trenérům. "Věděl jsem taky, že ani z mé strany nebylo vše v pořádku."
Po klidné debatě zabral a teď je nejlepším střelcem mužstva. "Od Kladna, kdy podal výborný výkon, lítal kolem beků a byla na něj spousta faulů, se stále lepší. Už ho poznávám. Ze stoje klidně udělá dva tři hráče," libuje si Výborný a přihodí další motivaci: "Když takhle bude pokračovat, reprezentační trenér Lener si ho všimne."
Kubinčák se diví: "Já a šampionát v Praze? Trochu utopie. Když mě vybrali do reprezentace, vždy jsem byl poslední hráč. Ale považuji to za dobrou zkušenost."
