"Přes víkend se rozhodnu," říká.
Chtěla ho Sparta, ale její zájem upadá. On navíc obtížně hledá chuť pokračovat. Během rozhovoru několikrát vyplynulo, že v další angažmá příliš nevěří. Pro hokejovou osobnost, symbol zlaté generace, by to bylo hodně smutné loučení.
Přesto Kučera tvrdí rozhodně: "Z Prahy se nikam stěhovat nebudu. Takže buď Sparta, nebo konec."
Když jste se před půl rokem rozhodl skončit v reprezentaci, kdekdo vás přemlouval, abyste si to rozmyslel. Opakuje se to teď, když váháte nad koncem kariéry?
Kamarádi a spoluhráči mi říkají, ať pokračuju. I rodina. Když se osmiletý syn z televize dozvěděl, že končím ve Slavii, tak se rozbrečel.
A co vy? Máte chuť pokračovat?
Není na to jednoduchá odpověď. Cítím, že mi to nejde a mně přitom hodně záleží na názoru fanoušků. Nechci, aby se na mě dívali a říkali: Ten Franta už hraje hrozně.
Takže konec?
Třeba se ještě chytím, když dostanu víc prostoru. Ale když jsem ve Slavii nehrál a po trénincích si ještě přidával a bruslil vedle mladých kluků, říkal jsem si, jestli to mám ještě ve svém věku zapotřebí.
Sparta tolik obránců nemá, tam byste třeba hrál pravidelně.
Přemýšlím, jak by to přijali fanoušci. Jednou jsem ze Sparty odešel za lepší nabídkou a teď, když se mi ve Slavii nedaří, tak se tam vrátím? A navíc zájem Sparty podle všeho není až tak žhavý.
Sparťanský šéf Koželuh váhá. Nemůže vám zapomenout, že jste dal před dvěma roky přednost konkurenční Slavii. Věříte, že kývne?
Uvidíme. Mě to hned napadlo, že můj příchod do Sparty může narazit u vedení. Pokaždé jsem totiž slyšel jen o zájmu trenérů.
Ve Slavii jste často chyběl i kvůli zraněním. Funkcionáři Sparty se vás budou ptát na vaše zdraví.
Rameno je perfektně spravené, kolena taky drží. Mám jen „stařecké“ bolesti, třeba v kříži.
Patřil jste mezi nejlépe placené hráče extraligy. Šel byste s platem níž, kdyby měla Sparta takovou podmínku?
Takovou podmínku určitě mít bude. Slavné výkony jsem poslední dobou nepodával, takže bych na to přistoupil.
Všichni si užívají ligy s hvězdami NHL. Ale nebýt výluky v zámoří, mohl jste třeba hrát, nebyl by takový přetlak. Přemýšlel jste o tom?
Už před sezonou jsme si s Pavlem Šrekem, s nímž jsem vyrůstal kdysi na Spartě, dělali srandu. Říkali jsme: Tahle sezona, to bude náš konec. Přijdou výborní, rychlí hráči a my nebudeme stíhat (poprvé se zasmál) A ono se to vyplnilo. Ani jeden nehrajeme.
Když proti Slavii hrál Jágr, tak jste zrovna naskočil.
A on neudělal ani bod, to ještě nebyl asi tak rozhejbanej. (smích)
Bylo těžší uhlídat jeho, nebo kdysi Vladimíra Růžičku?
Růžu nebylo kolikrát vidět, a pak přišla rychlá nahrávka, sólo a byl průšvih. Byl nevyzpytetlný.
Je nevyzpytatelný i jako manažer?
Dělá to dobře, když se podíváte na výsledky.
Hráli jste spolu třeba v Naganu. Změnil se?
(přemýšlí) Nepoznám to. Pořád má obrovskou autoritu. Kdyby přišel na Slavii ministr, tak ho Vláďa postaví do pozoru. Co řekne, to platí.
Před lety zažíval podobnou věc jako vy. Když ho chtěli vyměnit do Sparty, radši skončil. Teď to byl on, kdo říkal tu nepříjemnou zprávu. Byl suverénní, nebo bylo patrné, že mu to je nepříjemné?
Bylo to docela humorné. Řekl mi to na chodbě u kabiny, vestoje. A bylo na něm vidět, že ho to mrzí.
Jak ten rozhovor probíhal?
Bylo to jednoduché a krátké. Sdělil mi, že představenstvo projednalo můj návrh na odstupné a jen trochu ho snížilo. Předtím jsme měli delší rozhovor. Vyříkali jsme si, proč nehraju, že bude dávat přednost mladším. Chápal jsem ho. Moje forma nebyla oslnivá.
Jak jste se rozloučil se Slavií?
Zatím nebyl čas. Ale zajdu za klukama. Podáme si ruce, popřejeme si. Sezona je nabitá, ale během reprezentační pauzy si Slavia určitě půjde někam sednout - a tam bych se toho rád zúčastnil.
Myslíte, že ve Slavii jednou dostanete třeba funkcionářskou smlouvu?
To je vyloučené.
I proto, že jste skončil předčasně?
Nechci být pesimistický. Kdybych přišel za Vláďou, že potřebuju práci, třeba trénovat, tak by mi asi pomohl. Ale chci se věnovat hale v Letňanech, kterou s bráchou provozujeme. Teď už na to nebude sám, když budu mít čas od rána do večera. Za sedm let snad splatíme úvěr.
Co vás napadne, když se řekne Slavia?
Vzpomínky budou rozpolcené. Našel jsem tam vynikající zázemí, výbornou partu. První rok titul a pak to šlo z kopce. Dlouhodobé zranění, letos trápení. Ale Slavii nemůžu nic vyčítat. Vzpomínky na ni budou dobré, stejně jako na celou kariéru.
Budete tým dál sledovat?
Na zápasy budu chodit, ještě mi zbyly dva lístky na každé utkání. Tak doufám, že mi je neseberou.
Víte, s kým Slavia hrála 8. října?
Ne.
Proti Litvínovu.
To jsem hrál? Jasně, odešel jsem po druhé třetině.
Může to být váš poslední zápas...
Je to možné.
Smutné loučení pro tak slavného hráče jakým jste, ne?
Na loučení nejsem. Nemrzelo by mě to. Možná později.
A co třeba velkolepá rozlučka, jakou měl Růžička, to vás neláká?
Na té Růžově jsem hrál. Už tehdy jsem si říkal, že takové utkání neudělám. Vždyť by to bylo trapné. Vláďa je hvězda, já bych halu nezaplnil. Udělám s kamarády něco malého, ale ne pro veřejnost... Třeba nějaký klub, kde jsem hrál, překvapí a něco přichystá.
To jsme zase u Sparty. Budete pořád víc sparťan než slávista?
Vyrostl jsem na Spartě, od sedmi let. Prožil tam nejkrásnější roky. Ve Slavii jsem byl rád. Ale jsem sparťan, s tím se nedá nic dělat, to bude na celý život. A to neříkám proto, že ve Spartě budu možná hrát.
