Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kůrka, to je objev hokejové sezony

Tomáš Kůrka - Českobudějovický útočník Tomáš Kůrka

7 2008
České Budějovice - Jeho hokejová cesta častěji zarůstala, než byla úplně volná. Je vidět smůla a vůle. Nemoc, když byla šance jít v Americe nahoru, jak hráči říkají vstupu do NHL. Nebo zranění den před odletem na finské angažmá. "Už bych taky rád něco vyhrál," říká Tomáš Kůrka, velká posila Budějovic.

Za své výkony v hokejové extralize už sklidil nejednu pochvalu. Útočník Tomáš Kůrka přišel do HC Mountfield těsně před sezonou na zkoušku. "Trochu nejistý jsem byl," přiznává. Ale o místo si řekl a nakonec z toho byl pro manažera klubu Jaromíra Látala nejlepší tah sezony. Hráč se prosadil jako střelec i nahrávač, ale velmi dobrý je i v bránění.

Věděl byste, proč je nejvíce českých hokejistů v NHL z klubů v Litvínově, Kladně nebo v Českých Budějovicích?
Nejvíce jich je určitě z Litvínova.V osmdesátých a devadesátých letech jsme tam měli velmi dobrou školu. Je to menší město a dobře se tam starali o mládež. I atmosféra tam byla dobrá. Z toho vyrostlo hodně hráčů a nedokážu si přesně uvědomit, proč to tak vlastně je.

Pokud jde o město, pak jistě víte, že hodně je jich i z Jindřichova Hradce. Ale vy jste také vyrostl v Litvínově. Na koho nejvíce vzpomínáte? Kdo vám hodně pomohl?
Samozřejmě že nejvíc jsem vděčný rodičům a dědovi, kteří mě na hokej dali. Museli se postarat i o výzbroj a výstroj, za to jsem velice vděčný. Dlouho mě jako trenér vedl pan Bříza, od třetí třídy po devítku.Ten se k nám choval velice dobře a byl to výborný trenér, který mě hodně věcí naučil.

A v dorostu?
Byli tam další talentovaní hráči, kteří se později ale neprosadili. Hodně na ně vzpomínám, pomohlo mi, že jsem s nimi hrával. Byli to Žák a Jenka. Naším trenérem byl Ondřej Weissman. Byl přísný, ale dokázal dát partu dohromady a udělali jsme titul.

Vy jste často hrával o ročník výš, protože jste se prosazoval. Dával jste góly. Musel jste být také mimořádný talent.
Začalo mi to jít někdy od šesté sedmé třídy. Dařilo se mi a zkoušeli mě o třídu výš. Hokej mě strašně bavil, i když jsem musel tramvají dojíždět z Mostu. Chodíval jsem ze školy pozdě domů. Od dorostu jsem školu zanedbával. Věřil jsem, že budu hrát hokej naplno.

Jste jedním z hráčů, který odešel jako hodně mladý do zámoří.
Měl jsem podepsanou profesionální smlouvu v klubu už v dorostu.Pak jsem odehrál jeden rok v juniorech.Tehdy se hrála Evropská liga a zkoušeli mě i v áčku. Pak mi agent poradil, abych odešel do Kanady a vybudoval si co nejlepší pozici na draftu. S tím jsem souhlasil, protože jsem si říkal, že se naučím jazyk i tu jejich hru a poznám zázemí kolem. Že se jim přizpůsobím, když už tam mám hrát.

Když jste odešel do Ameriky, byl jste asi jako další mladí hráči z Evropy v nějaké rodině, že?
Hned když jsem tam přiletěl, byl jsem první den u nich. Super mě přijali. Měli dvě děti a starali se i o mě. Největším problémem bylo, že jsem vůbec neuměl anglicky. To byla taková malá tragédie. V té chvíli mě to moc nutilo, abych se co nejdříve angličtinu naučil.

Nebylo asi lehké mluvit a domlouvat se, když jste byl jen v té rodině.
Jsem takový, že se zase tolik nestydím. Zkoušel jsem mluvit, i když to někdy nedopadlo dobře. Plácnul jsem něco a říkal jsem si, že alespoň bude nějaká zábava. Taky občas byla. Ale snažil jsem se dál mluvit už proto, že se mi tam líbilo. Ta rodina mě vozila autem a brali mě jako svého syna. Dodnes jsme v kontaktu. Někdy před dvěma lety se za mnou byli podívat v Praze.

Za jak dlouho jste angličtinu zvládnul?
Ten první půlrok, do Vánoc, jsem už hodně rozuměl. Začal jsem mluvit takovou tou lámanou angličtinou. Po roce jsem začínal mluvit normálně. Druhý rok si už jen tu angličtinu dopipláváte. Byl jsem tam nějakých šest let, takže už umím z toho jazyka všechno. S tím jsem hodně spokojený.

V NHL jste odehrál celkem 17 zápasů. Proč myslíte, že to nevyšlo na více utkání?
 V Carolině, která mě draftovala, se ke mně chovali moc hezky. Myslím si, že mě brali jako kvalitního hráče. Proto mě draftovali jako prvního.Ale jak se v té době stěhovali z Hartfordu, chtěli zkušené hráče a chtěli si vybudovat nějakou pozici.Nechali jen jedno místo pro Vašíčka a toho vzali jako nováčka.

Tomáš Kůrka

MLÁDÍ Narodil se 14. prosince 1981 v severočeském Mostě a s hokejem začal v nedalekém Litvínově. Tam zářil především v dorosteneckých a juniorských kategoriích.

EXTRALIGA Svůj první zápas odehrál ve třetím kole sezony 1998/1999 za Litvínov proti Spartě (4:7).

Litvínovský kouč Ondřej Weissman ho v sezoně nasadil do šesti zápasů. Svou první branku v extralize vstřelil za Litvínov v sezoně 2004/2005 proti Plzni, když při výluce NHL doma odehrál 29 zápasů.

ZÁMOŘÍ V srpnu roku 1999 odešel do týmu OHL Plymouth Whalers a v roce 2000 si ho v draftu vytáhla 23. volbou Carolina Hurricanes.

NHL si poprvé zahrál 26. února 2003 proti Phoenixu. Carolina prohrála 2:4, ale dal jednu branku. Zbytek sezony strávil v prvním týmu. Odehrál čtrnáct zápasů, ale další rok skončil znovu na farmě.

SEVERNÍ EVROPA Sezonu 2004/2005 začal při výluce v NHL v Litvínově a dokončil ji v týmu Providence Bruins v AHL. Další sezonu šel do finské KalPy Kuopio. V jejím závěru si zahrál v baráži o nejvyšší soutěž ve švýcarském Fribourgu.

V minulé sezoně hrál za Ilves Tampere, KalPu Kuopio a dohrával ji ve švédském týmu v Södertalje, jemuž pomohl k postupu do nejvyšší Elitserien.

LETOŠNÍ STATISTIKA Zápasů 48 (1. v týmu) Branky 17 (3.) Nahrávky 11 (4.) Body 28 (3.) Trest. minuty 20 (5. nejslušnější) KARIÉRA 1996/99 Litvínov 1999/01 Plymouth Whalers (OHL) 2001/02 Lowell Lock Monsters (AHL) 2002/03 Carolina Hurricanes (NHL) Lowell Lock Monsters (AHL) 2003/04 Carolina Hurricanes (NHL) Lowell Lock Monster (AHL) 2004/05 Litvínov Providence Bruins (AHL) 2005/06 KalPa Kuopio (Finsko) Fribourg-Gottéron (Švýcarsko) 2006/07 Ilves Tampere (Finsko)  KalPa Kuopio (Finsko) Södertalje (Švédsko) 2007/08 HC Mountfield Poznámka: Kariéra hráče je datována od dorosteneckého věku. Do té doby hrál od přípravky stále za Litvínov.

Něco vám tehdy řekli.
Že pro mě bude velký krok jít do farmy. Byl jsem v juniorech a měl jsem si zvyknout na hokej dospělých. S tím jsem i souhlasil. Ale nedopadlo to potom dobře.

Proč?
Byl jsem poslední z kempu, kdo šel na farmu. Tehdy jsem do poslední chvíle doufal, že tým udělám. Jako posledního mě nakonec přece jen poslali dolů. Přijel jsem na farmu a tam jsem byl najednou třináctý útočník. Připadal jsem si jako náhradník.Byl jsem nejmladší a takhle jsem byl zařazený tři čtvrtiny sezony.Nehrál jsem přesilovky, jen oslabení a párkrát pět na pět.

To jste asi byl hodně zklamaný.
To ano, pro mě to bylo veliké zklamání. Byl jsem zvyklý hrát a vždycky jsem hrál, když bylo hodně práce s pukem. Tam jsem měl ten rok pocit, že strašně ztrácím techniku hole a jdu dolů. Byl jsem jen v nějakých bojovných akcích.

Každý říká, že v tréninku se tohle dohonit nedá.
Tak tak. A trenér mi pořád domlouval, že jsem nejmladší a že mám čas. A že mě chtějí připravit na NHL. Že až mě povolají nahoru, začnu někde ve třetí čtvrté lajně a že budu potřebovat hlavně tuhle herní činnost. Nezbylo mi, než dělat to, co chtěl on.

Ale body jste sbíral...
Zvládl jsem to s nějakými sedmnácti góly a to bylo určitě z minima maximum.

Snažil jste se to trenérovi nějak vysvětlit? Odporoval jste mu? A co zbytek sezony?
Právě že ne. Ke konci sezony šla Carolina do play-off a my jsme byli povolaní jako, jak se tam říká, černá esa. Trénovali jsme s týmem, ale nehráli jsme. A Carolina se dostala až do finále s Detroitem. Ale my jsme jen dva měsíce trénovali.

V další sezoně to jistě bylo lepší...
Znovu jsem přijel na kemp a ten se mi hodně podařil. To už jsem si říkal, že první tým udělám. Zase se to nepovedlo. Říkali mi, že jsem odvedl dobrou práci, ale ať nezoufám, že to místo tam bude. Že budu hned první, koho zavolají.

Tak jste si musel zahrát více alespoň na farmě.
To už jsem hrával nějakou druhou třetí lajnu a hrálo se mi líp.Bylo to jiná pozice a hokej mě jinak bavil. Ale hrál jsem do Vánoc a nikdo mi nezavolal. I když nahoře byli zranění hráči a brali všechny okolo mě. To mi přišlo trochu divné a volal jsem agentovi, co se děje.

Co se tedy dělo?
Carolinu postihlo hodně zranění a na mě přišla řada někdy v lednu nebo v únoru. Měl jsem velkou radost a hned v prvním zápase ve Phoenixu se mi povedlo dát gól. Měl jsem radost, i když ten zápas jsme nakonec dva čtyři prohráli.

Pak jste býval zase na farmě...
Carolina věděla, že do play-off se nedostane. Měli hodně povolaných hráčů a měli rozpočet, který tomu museli přizpůsobit. Takže nás okamžitě posílali dolů a zase jsme chodili nahoru. Aby nám nemuseli podle smlouvy platit za první tým. Takže jsem to za měsíc stihl i dvanáctkrát.Nahoru a dolů. Skoro jsem netrénoval. Bavilo mě to, ale bylo unavující pořád cestovat.

Vydržel jste, i když to mohlo být deprimující...
Bylo to deprimující. Věděl jsem, že odvádím slušné výkony, ale prostě mě tam nenechali. Nakonec se mnou byli spokojení a říkali, že se mnou počítají na další sezonu. Že se mám dobře připravit.

Zase nebylo nic...
Trénoval jsem pořádně a v létě jsem tam odletěl ještě o měsíc dřív, abych byl dobře připravený. Byl tam i kondiční trenér. A podle všeho jsem se přetrénoval. Dařilo se mi a měl jsem být v kádru, ale přesně před začátkem sezony jsem dostal mononukleózu. Vyřadila mě na půl roku mimo hru. Marodil jsem a nemohl jsem trénovat, posilovat. Je to spací nemoc a pořád jsem spal. Tak osmnáct hodin denně. Někdy 28.prosince jsem tehdy šel na led a moje sezona byla u konce. Měl jsem deset kilo dole a šel jsem na farmu.

Sezona byla krátká...
Do play-off nešla ani Carolina, ani farma. Další sezonu byla výluka a nehrálo se.Asi jste byl dost zklamaný...To tedy byl. Už jsem nechtěl s Carolinou počítat. Chtěl jsem něco jiného.Ale nikdo smlouvy nepodepisoval, nevědělo se, co bude. Tak jsem se dohodl s Litvínovem.

Podepsal jste tam smlouvu.
Ale herní podmínky jsem neměl. Chápal jsem to. Byla tam ta legie z NHL a byli to přednější hráči. Reichel, Ručinský. Bylo míň prostoru a s tím se nedokážu poprat. Byl jsem psychicky labilní a nezvládal jsem to. Ani jsem moc nehrál. Boston o mě měl zájem. Nemohl jsem ale podepsat smlouvu, tak jsme se dohodli, že podepíšu farmu a pak i smlouvu nahoru.

Takže jste dohrál sezonu na farmě.
Tam bylo v lize moc dobrých hráčů, protože tam byli i z NHL. Sezona to pro mě byla dobrá, šli jsme až do finále konference.

A Boston?
 Chtěli podepsat dvoucestnou smlouvu, ale tu jsem nechtěl.Šel jsem zpátky do Evropy.

Tehdy jste se vrátil domů.
Hledal jsem si místo a ozvaly se Pardubice, že mě chtějí vidět. Bylo to těžké, protože jsem nebyl ani jednou na ledě a oni už bruslili tři neděle.My jsme na led chodili později.

Nedohodl jste se tam.
Byly dohady, že nejsem natrénovaný, a to už jsem tušil, o co jde.Menší smlouva, menší peníze.Ozvala se KalPa. Byl to nováček finské ligy, ale majitelem byl Sami Kappanen, se kterým jsem hrával v Carolině. A hned jsme se dohodli.

Sezona se vám povedla. Ale KalPa je pořád dole.
Mají samé mladé hráče a těžké zápasy jim nejdou. Chtěli, abych tam sezonu dohrál, a po ní už byla otevřená jen švýcarská liga, takže jsem šel hrát baráž za Fribourg. Pak jsem měl na další sezonu nabídky ze Švýcarska i ze Švédska, ale rozhodl jsem se pro Finsko. Zájem měl i Ilves Tampere, kde slavili 50 let hokeje.Chtěli uhrát výsledek.

Dařilo se Ilvesu v jubilejním roce?
Vůbec ne. Samá slavná jména a my jsme dali jeden nebo dva góly za zápas. Ani mně se nedařilo. Zvrtnul jsem si den před odletem do Finska kotník a měsíc a půl jsem stál.Chtěl jsem pryč, ale nechtěli mě pustit.Pak jsem navrhl, že se rozehraju v KalPě a tam mě pustili.

A do Ilvesu už jste se nevrátil...
V lednu jsem přestupoval do Södertalje, kde hráli baráž a chtěli mě. Postoupili jsme. Zůstat jsem tam ale nechtěl a tady se v polovině léta ozvaly Budějovice. S tím, že se na mě podívají. To celkem chápu, protože v Česku jsem se nijak moc neukázal a nikdo o mně nic nevěděl.

Takže tuhle sezonu jste začal po své letní přípravě v Mountfieldu.
Dva týdny jsem tu trénoval a odehrál jsem přátelská utkání. Řekli, abych zůstal, a dohodli jsme se.Jsem tady maximálně spokojený.

Dneska jste se stal jedním z tahounů týmu a máte další dobrou sezonu. Asi vás těší, že jste v nominaci národního týmu.
To je velice dobré. Působí to dobře na psychiku. Snažím se hrát celoplošný hokej, bojovat. To mě baví.

Už víte, kde byste chtěl hrát v další sezoně?
 Chci dobře odehrát play-off. Řekli jsme si, že budeme dojednávat podmínky po sezoně. Ale domlouvali jsme se, že kdybych měl zůstat v Česku, že první by byly Budějovice.Tady se mi líbí. Je tu dobré zázemí, dobří kluci, všechno kolem se mi líbí. I atmosféra v hale, diváci.

Co říkáte tomu, že si zahrajete jednou s tím a podruhé s někým jiným? I když v poslední době jste hrál nejvíce s Petrem Sailerem a Jiřím Šimánkem.
Síla týmu je rozložená do všech čtyř lajn a to je skvělé. Neplatí tu, že první lajna hraje skoro třicet minut a že góly dá ona, a ne nikdo jiný. Jsme dobrý tým a myslím si, že můžeme uspět i v play-off. Tam bude důležité, aby hrálo více lajn dobře. Máme i dobré fanoušky, kteří s námi jezdí ven. Atmosféra je to nádherná.





Tabulka ligy

Klub Z V VP PP P SKÓRE BODY
1. Plzeň 0 0 0 0 0 0:0 0
2. Pardubice 0 0 0 0 0 0:0 0
3. Olomouc 0 0 0 0 0 0:0 0
4. Sparta 0 0 0 0 0 0:0 0
5. Zlín 0 0 0 0 0 0:0 0
6. Vítkovice 0 0 0 0 0 0:0 0
7. Třinec 0 0 0 0 0 0:0 0
8. Jihlava 0 0 0 0 0 0:0 0
9. Chomutov 0 0 0 0 0 0:0 0
10. Hr. Králové 0 0 0 0 0 0:0 0
11. Kometa 0 0 0 0 0 0:0 0
12. Ml. Boleslav 0 0 0 0 0 0:0 0
13. Litvínov 0 0 0 0 0 0:0 0
14. Liberec 0 0 0 0 0 0:0 0

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze