"Teď si dám pivo, cigáro a... Bylo to krásných pětadvacet let," uvedl Straka v útrobách brněnské haly Rondo pár minut poté, co jeho Plzeň vypadla s Kometou ve čtvrtfinále extraligového play-off.
Po Petru Nedvědovi tak česká nejvyšší soutěž přichází v krátké době o dalšího slavného veterána. Olympijský vítěz z Nagana a mistr světa se vrátil do Plzně po dlouholetém působení v NHL, kde odehrál více než tisíc zápasů za Pittsburgh, Ottawu, New York Islanders, Floridu, Los Angeles a New York Rangers.
Více o čtvrtfinále Kometa - Plzeň |
V zámoří patřil k respektovaným osobnostem pro svou pracovitost, skromnost a příkladný přístup ke sportu. Stejné vlastnosti ho zdobily i po návratu do Česka v roce 2008, kdy přišel zpět do Plzně a pomohl mateřský klub zachránit. Stal se jeho majoritním vlastníkem, generálním manažerem i jednatelem. Zároveň byl i ústřední postavou na ledě, loni vystřelil v prodloužení sedmého finále Plzni premiérový titul.
Je to tedy definitivní rozhodnutí. Končíte?
Určitě. To už mám dlouho rozmyšlené.
Ale prohra v prodloužení rozhodujícího zápasu v play-off na ledě soupeře... To už nemohly být smutnější okolnosti.
Smutný konec to je, ale bylo to skvělých dvacet pět let. V hokeji je to jednou lepší a jindy horší. Loni to bylo skvělý, letos jsme vypadli, ale pořád to nebyla špatná sezona. Bohužel v těch šesti zápasech nebyli naši nejlepší hráči těmi nejlepšími. Ti, co to měli táhnout, to netáhli. Co si budeme povídat, zklamali jsme.
Mrzí vás, že to nebylo doma, jako to zažil Petr Nedvěd?
Možná je to takhle i lepší. Jsem hlavně rád, že už je to za mnou. V kabině jsem poděkoval klukům, hlavně mladým, kteří hráli skvěle a dostali nás zpátky do zápasu. Chtěl jsem jim pomoct, ale nešlo to. Řekl jsem jim, že mají všechno před sebou. Ale musejí si dát pozor, protože těch dvacet let uteče jako voda.
Nenecháte se ještě přemluvit a nevrátíte se se na led jako loni Jaroslav Špaček?
To určitě ne. Já bych i chtěl trénovat, ale zdraví už mi to nedovolí. Už bych byl na ledě trošku trapnej, a to nechci.
Nedvěd, Hejduk, Kubina. Všichni z vaší generace končí. Jen Jaromír Jágr ne. Nezlákal vás tím, jak to pořád táhne dál?
Je to generační výměna, bylo na čase. Musíme to nechat těm mladším. A Jágr? Ten bude hrát ještě pět let a všem to ukazovat. Český hokej trošku upadá a je dobře, že tam furt máme tohle světýlko.
Říkal jste, že to bylo krásných pětadvacet let. Co bylo nejkrásnější?
Určitě Nagano. Pak mistrovství světa, protože kluci tituly měli a já pořádat nic, to byla skvělá trofej. Ale v poslední době si nejvíc cením plzeňského titulu. Nebyl jsem v tom jenom jako hráč a vím, co všechno jsme pro to museli udělat.
Co vás teď čeká?
Těším se domů, až si odpočinu. Ale zase budu muset zpátky rychle do práce. Potřebuje doplnit tým, někteří hráči odejdou, někoho budeme muset sehnat. Máme toho před sebou hodně.
Nemáte strach z toho, jaké to bude u hokeje, když nebudete na ledě?
Už nějaký čas to mám všechno v hlavě, vím co bych měl v klubu dělat, kde pomáhat. Když je na to člověk připravený, tak je to jednodušší.
