"Brácha hraje NHL, kvalita bude na jeho straně. Ale budu se snažit nedat mu nic zadarmo," těší se i litvínovský útočník Martin Frolík, starší ze sourozenců.
Jaký bude váš souboj?
Michael (Chomutov): Určitě půjde o něco speciálního pro mě. A možná i pro bráchu. Doufám, že ho porazíme. Těším se! Ještě jsme proti sobě nehráli, jen spolu na Kladně.
Martin (Litvínov): Je to tak, nikdy jsme nebyli soupeři, bude to vážně speciální. Navíc derby, takže víc napínavých momentů. Chceme se dobře připravit a vyhrát.
Hecujete se?
Michael (Chomutov): Samozřejmě, že ano. Potkáváme se doma, jsme hokejová rodina. Ale jinak je Martin normální soupeř jako kdokoli jiný. Když ho budu mít v rohu, určitě ho nebudu šetřit.
Martin (Litvínov): My jsme spíš kamarádi. Zdravé hecování mezi námi je, spíš ze srandy. Ale u mantinelu bráchu taky šetřit nebudu. To nejde. Když na nějaký souboj přijde, budu ho hrát naplno.
Kdo tedy případný souboj u mantinelu vyhraje?
Michael (Chomutov): Doufám, že budu silnější. Brácha je spíš techničtější hráč. Nedám mu nic zadarmo.
Martin (Litvínov): Ani jeden nejsme nejtvrdší, spíš techničtí hráči. Bez agresivity to nejde, ale asi nebudeme vyhledávat potyčky. Když to však bude vyžadovat situace, neuhneme ani jeden.
Jak to prožívají rodiče?
Michael (Chomutov): Naši to berou v klidu, takový je život. Rád bych si s bráchou ještě zahrál, ale i proti němu to pro mě bude zvláštní. Žijeme ve stejné vesnici, v Kamenných Žehrovicích. Já u rodičů, on u babičky, 500 metrů od sebe. Trávíme teď spolu dost času, protože když jsem v Americe, přes rok ho nevidím.
Martin (Litvínov): Na zápas přijedou, ale komu budou fandit, to se musím zeptat. Přejí oběma.
Jste od Kladna, cítíte přesto, že vás čeká velké derby?
Michael (Chomutov): Litvínov je kousek, rivalita veliká, už jsem ji pocítil v kabině. Na ledě to bude asi ještě víc. Chci odjet s výhrou.
Martin (Litvínov): Už v přátelácích bylo vidět, že ty zápasy mají větší náboj, jsou vyhecovanější. Snad přijde hodně lidí, nevím, jestli bude vyprodáno, ale jistě tak pět šest tisíc. Takže hlavně nesmíme podlehnout atmosféře.
Mohli jste hrát společně za Litvínov, Michael od něj dostal nabídku. Nemrzí vás to?
Michael (Chomutov): Už bych se v tom nebabral. Litvínov mě taky oslovil, chtěl jsem využít, že bych s bráchou hrál. Jenže pak nabídka padla a jediná byla od Chomutova. Jsem u Pirátů rád a spokojený.
Martin (Litvínov): Mrzí, nemrzí. On mohl přijít a já bych zase nemusel třeba nastupovat. Nejsem teď moc v pohodě. Samozřejmě, rád bych si s ním zahrál v týmu, možná to byla poslední šance. Ale vyvinulo se to jinak, nedá se nic dělat.
Jak vás těší vaše výkony?
Michael (Chomutov): Dávám sice góly, ale moje hra pořád není ideální, není stoprocentní. Chci mít ze sebe ještě lepší pocit. Musím makat, trénovat, zlepšovat se. Jako tým si přejeme, abychom v zápasech vedli, dohrávali v klidu a nemuseli skóre pořád obracet.
Martin (Litvínov): Celkově ve všem je lepší brácha. Je takový komplexnější hráč. Rychlejší, v zakončení výborný, střelu má lepší. Jinak by asi nehrál NHL. Asi by nebylo dobré pouštět zápas s Piráty do prodloužení, v nich teď brácha párkrát dokázal, že umí dát vítězný gól. Bylo to pěkné, po jeho typické akci. Celkově si na něj musíme dát pozor, je to jistě jeden z nejlepších útočníků Chomutova. Naopak mně se teď moc nedaří, ale budu se snažit týmu nějak pomoct. A samozřejmě bráchu porazit.