Mediální přestřelka mezi Růžičkou a Hadamczikem nás nezajímá, tvrdí hráči

Úspěch v téhle sérii, to nebude jen běžné vítězství. Bude v něm i kus osobní satisfakce. Jak pro Vladimíra Růžičku v případě semifinálového postupu Slavie, tak pro Aloise Hadamczika v případě výhry Vítkovic. Jenže samotní hokejisté to tak necítí. Aspoň to tvrdí. "Jejich spory nevnímáme," zní shodně z obou táborů.

Hráče Vítkovic rozmíška jejich trenéra se slávistickým koučem Růžičkou moc nezajímala | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Vítkovice v úvodním utkání série vyhrály vysoko 7:2 a Alois Hadamczik si může udělat první čárku. Jeho tým teď hraje nejen o postup do finále, ale i za hrdost svého kouče. Podobně jako slávisté bojují i za renomé Vladimíra Růžičky.

Hadamczik vs. Růžička

První zápas vyhrály Vítkovice x Téma: Jak se zrodili nesmiřitelní? x Rozhovory před sérií: s Vladimírem Růžičkou - s Aloisem Hadamczikem

"Tak to nevidíme, žádný tlak kvůli tomu necítím," tvrdil po prvním zápase autor druhého slávistického gólu Michal Vondrka. "Myslím, že to je spíš zajímavé pro média," dodal.

"V kabině jsme si o tom popovídali, ale tím to pro nás skončilo," hovořil v podobném duchu i vítkovický útočník Lukáš Krenželok. "Já jinak noviny nečtu, zprávy nesleduju. Takže nevím."

Na pozápasové tiskové konferenci se vítkovický kouč Hadamczik sešel se slávistickým asistentem Čelanským. Proběhla v korektním duchu, bez jízlivých poznámek a výpadů. A na konci krátkého brífinku si oba trenéři podali ruce.

"Já to beru jako hodně nafouknutou kauzu," uzavřel téma Vondrka.

Hadamczik zažil výhru i ovace...

... a Růžičku ignoroval

Kdo čekal, že se vzájemná nevraživost trenérů Hadamczika a Růžičky přenese do zápasu jejich svěřenců v semifinále extraligy, čekal marně. Kouč Vítkovic Hadamczik i slávistický šéf Růžička jako by se zcela ignorovali. Jako by ten druhý na stadionu vůbec nebyl. Žádné podání ruky před utkáním, žádný pohled na protější střídačku.

Oba se naplno věnovali prvnímu semifinálovému duelu, který se navíc hrál v korektním duchu. Gólová přestřelka v prvních pěti minutách, po níž Vítkovice vedly 2:1, ještě nechala oba klidnými. Jako první neudržel nervy na uzdě slávistický trenér. V 7. minutě už Růžička velmi intenzivně domlouval obráncům, zatímco Hadamczik postával v pohodě za hráči. Po dalších sedmi minutách už byl Růžička před hráči a svými typickými gesty vysvětloval své představy útočníkům.

Hadamczik v té době už opustil svůj klidný postoj, skláněl se nad hráči a důrazně jim domlouval. Před ně sestoupil před první vítkovickou přesilovkou, tedy v 18. minutě. Zůstal tam téměř do konce první třetiny, protože počet hráčů na ledě byl nevyrovnaný. Za takové situace posílal vítkovický kouč hráče do hry od mantinelu.


Ve druhé části jako by si oba sokové role prohodili. Růžička byl ten klidnější, Hadamczik se víc rozčiloval. Hlavně poté, co slávisté ve 36. minutě snížili na 2:3.

A trenérovy proslovy na Vítkovické zřejmě zapůsobily. Ve 45. minutě už kotel domácích fanoušků skandoval: "Lojza Hadamczik, Lojza Hadamczik!" Vítkovičtí totiž v té době vedli 4:2 a Růžičkovi hoši už se zápasem nedokázali nic udělat.

Klasické přecházení slávistického kouče ze strany na stranu bylo zbytečné. Musel si při něm znovu vyslechnout oslavný pokřik na počest velkého rivala.