Kvůli odpočtům jste přišli o 19 bodů. Jak těžké bylo dohnat tu ztrátu?
Určitě to nebylo lehké. Říkal jsem, že by to byl takový malý zázrak. Devatenáct tolik bodů při takové vyrovnanosti extraligy bylo moc. Říkal jsem si, že je to šedesát ku čtyřiceti v náš neprospěch. O to je krásnější, že jsme tam.
Bylo období, kdy jste v postup do předkola nevěřil?
To přišlo hned zkraje po odpočtu. Tehdy jsme vyhráli snad sedm zápasů za sebou, ale ztráta se netenčila, protože ostatní týmy také vyhrávaly. Tehdy jsem byl nalomený. Věřit jsem začal až ve druhé polovině ledna, kdy jsme chytili fazonu.
Bylo to těžší fyzicky, nebo psychicky?
Obojí dalo člověku zabrat, ale horší byla asi ta psychika, protože ztráta se dlouhou dobu netenčila. Pořád jsme věděli, že nás každá chyba a každé zaváhání může srazit zpátky dolů. Neříkám, že bychom polevili, ale hlava by dostala zabrat.
Hodně jste se proti verdiktu ředitele extraligy Šulce ohrazovali. Berete postup jako zadostiučinění?
Ne, takhle to nemám. Jsem rád za všechny lidi, kteří nám přáli. Odvedli jsme si to na ledě, což je nejdůležitější. Je to krásný pocit, ale také to je jenom první krok na naší cestě.
Jaké jsou tedy další cíle?
Takhle odpovídat nechci. Teď se musíme připravit na předkolo, protože začíná bezprostředně po základní části. A nevypustíme ani poslední dvě kola, protože v předkole chceme začínat doma, což je v systému na tři vítězství důležité.
Jak moc vám pomohli k postupu fanoušci?
Jsou skvělí, jezdí za námi i na zápasy venku. I oni mají velkou zásluhu, že jsme to dokázali.
Nemáte strach, že vás tenhle úspěch uspokojí?
Od toho tady máme Mariana (trenéra Jelínka), ten to ani nedovolí. Určitě nechceme končit. Uděláme všechno pro to, abychom šli co nejdál. Nepodlehneme, musíme bojovat dál.