„V šatně už nevíme, co vymyslet. Snažíme se hrát jednoduše, jenže na ledě neplníme to, co si řekneme. Je to v hlavách,“ povzdychl si 22letý Moravčík po porážce 1:2 po samostatných nájezdech.
Začali jste dobře, váš gól znamenal vedení. Proč se pak obraz hry úplně změnil?
Nejezdily nám nohy, to byl hlavní problém. Oni dobře bruslili, byli všude dřív, vyhrávali souboje. Bylo jen otázkou času, kdy jim to tam spadne a vyrovnají...
Jak jste viděl vaši první branku v sezoně?
Byla šťastná. Přijel jsem z druhé vlny, dostal přihrávku od Tomáše Svobody a vystřelil jsem. Gólman reagoval na moji ránu, jenže byla tečovaná a puk zapadl k tyči.
Pak jste měli k dispozici tři přesilové hry, ale skoro v nich nevystřelili. Dostalo vás i to dolů?
Přesilovky jsou alfa a omega všech zápasů. Teď nám vůbec nejdou a nevíme proč. Přitom kdybychom alespoň jednu využili a vedli 2:0, můžeme být klidnější.
Zase jste prohráli zápas s rivalem, kterého jste v tabulce mohli přeskočit. Zůstali jste dvanáctí, je už situace hodně vážná?
Je furt stejná. Pořád jsme na tom samém místě, nehneme se dopředu. A už se koukáme pod sebe. Další zápas musíme sehrát úplně jinak. Poctivě celých šedesát minut.
Zranili se vám Frühauf s Kratěnou, byla jejich absence ve třetí třetině hodně znát?
Nám tam odstoupilo víc hráčů, někteří navíc hráli se sebezapřením. Slepujeme to, ale na to se rozhodně nemůžeme vymlouvat.
Potěšilo vás alespoň prodloužení, kdy jste byli stále v tlaku?
Těžko. Jedna světlá chvilka celý zápas nezmění...
