Kdo by to byl čekal?!
„Jak ale s oblibou říká náš trenér: My to nepodceňujeme ani nepřeceňujeme,“ usmívá se jihlavský brankář Miroslav Svoboda. „Určitě nejsme tak naivní, že bychom vyhráli všech dvanáct zápasů. Prostě musíme jít za naším cílem krůček po krůčku.“
Dobře, ale čtyři výhry ze čtyř zápasů, to už se asi dá mluvit o dobrém startu?
Přiznám se, že jsme už měli trošku v hlavě, že kdyby se nám podařilo čtyřikrát vyhrát, už máme dobrý start. V jiném případě bychom se o tom ani nemuseli bavit. Ale stejně: furt je to otevřené. Baráž je strašně dlouhá soutěž. Čtyři výhry neznamenají skoro nic. Až jich budeme mít osm, tak už se dá o něčem mluvit.
Takže zůstáváte při zemi.
Ano. Musíme ke každému zápasu přistoupit tak, jako by to byl zápas sezony, který chceme za každou cenu vyhrát. Zatím nám to vychází. Musíme na každém tréninku makat, dát ze sebe všechno. A doufat, že to bude pokračovat tak, jak to začalo.
Dobře, ale mezi jihlavskými fanoušky už začíná být znát euforie. Vytoužený postup se zase o kus přiblížil. Jak je těžké v takové situaci si zachovat chladnou hlavu a nepropadnout tomu?
Podle mě je to dané tím, že máme v mužstvu strašně moc zkušených hráčů. Ti si opravdu v hokeji prošli takovými věcmi, že prostě už ví, o čem je. Že se všechno může otočit ze dne na den. My jsme hlavně celou sezonu hráli tak, že jsme šli zápas od zápasu a nedávali si žádné dlouhodobé cíle. Chtěli jsme zvládnout každý duel zvlášť. Tak hrajeme i teď a zatím to funguje. Takže uvidíme.
Miroslav Svoboda v brance Jihlavy čelí nájezdu ústeckého Vojtěcha Komárka.
S Českými Budějovicemi jste letos sehráli šest utkání a ve všech případech je porazili. To už nemůže být jen náhoda. Čím si to vysvětlujete?
Nevím, prostě hrajeme zodpovědně. Týmově, blokujeme střely, opravdu se povzbuzujeme na střídačce, v šatně. Každý se snaží nabudit toho druhého, abychom odevzdali co nejlepší výkon. Což je super. Každopádně je v tom také kus štěstí, i když to já nerad říkám. Zatím se k nám vždycky v rozhodující chvíli přiklonilo. Je to ale dáno naší tvrdou prací a tím, že se podporujeme a chceme vyhrát asi o trochu více než soupeř. Ale to štěstí prostě máme, to je bez debat.
Jak to vnímají hráči Motoru? U fanoušků jsem po úterku zaznamenal reakci: O. k., už jsem se smířil s tím, že Jihlavu neporazíme. Ale ještě jsou v baráži další dva týmy... To musí potěšit.
Nevím, my se fakt snažíme soustředit sami na sebe. Ne na nikoho jiného. Když budeme hrát naši hru, kterou jsme předváděli celou sezonu, budeme úspěšní. Dokázali jsme si, že umíme vyhrát s každým, kdo v baráži bude. Musíme se opravdu zaměřit jen sami na sebe, každý pracovat dohromady, spojit síly. A doufat, že to vyjde.
Nejbližší utkání vás čeká v pátek, doma s Karlovými Vary. A dá se čekat, že stejně jako proti Pardubicím a Českým Budějovicím bude vyprodáno. To je proti běžné sezoně příjemná změna, co?
Samozřejmě. Ale zároveň je to určitý závazek vůči fanouškům. Když jich přijde šest tisíc, prostě chceme vyhrát. Ostatně: čím více bodů uhrajeme na začátku, tím lépe pro nás na konci. My do každého zápasu jdeme stejně: potřebujeme zvítězit.
Jihlavský gólman Miroslav Svoboda ve druhém semifinále.
Od pondělí už s vámi není brankářský kolega Jakub Škarek, který se zapojil do přípravy národního týmu do 18 let před mistrovstvím světa. Jak moc bude ve zbytku baráže chybět?
Na rovinu, hodně. Je to dobrý gólman, my jsme se celou sezonu o místo v brance dělili. To jsem zažil v podstatě poprvé, že bych měl s gólmanem tak dobrý vztah, i když jsme se střídali o post jedničky. Strašně mu přeju, aby mu to na mistrovství světa vyšlo. On nás podporuje na dálku, fandí nám. A my budeme fandit jemu, na těch osmnáctkách. Doufám, že nakonec budeme úspěšní oba dva.
Na post vašeho náhradníka se teď posunul devatenáctiletý junior Jan Brož. Takže máte vedle sebe dalšího mladíčka...
Je to tak. Honza s námi už trénoval, dejme tomu jako třetí čtvrtý gólman - když nebudeme brát Lukáše Sáblíka - celou sezonu. Takže to není žádná velká změna. On si to užívá, je rád, že s námi může být. Protože je ještě věkem v juniorce.
Musíte ho psychicky připravovat také na možnost, že dejme tomu dojde k vašemu zranění a on najednou bude muset naskočit do branky? V mladém věku, prakticky bez zkušeností, do rozhodujících bitev sezony...
To si nemyslím. Je to kvalitní gólman, chytal letos v juniorce spoustu zápasů. Samozřejmě, že počítá s tím, že když se něco stane, půjde do brány. Uvidíme, jak to trenéři budou dělat. Možná se do ní dostane, i když se nezraním. Zatím nikdo neví, jak se to bude vyvíjet. Bude důležité, jak budeme hrát. Ale ať už budu v brance já, nebo on, snad pomůžeme týmu vyhrávat.
