Kohn v čase 52:07 střílel po chybě vítkovické obrany úplně volný pár metrů před brankou přesně do horního růžku. Zvrátil tím vedení znovu na stranu Třince, který si ho bezpečně hlídal. Téměř až do konce...
Chybělo třicet vteřin a mohli jste být mistři. Neviděli jste se už s pohárem nad hlavou?
Spíš jsme věřili, že to po ubráněném oslabení v samém závěru zvládneme. Vždyť jsme tam padali do střel po hlavách. Chyběl kousíček, místo toho se vracíme do Třince.
Zřejmě i kvůli tomu, že Peterek netrefil prázdnou branku při power-play Vítkovic. Jste naštvaný?
To je hokej a my mu to nemůžeme vyčítat. V zápase byly jiné situace, kdy jsme mohli zabránit inkasovanému gólu. Příště to může potkat někoho jiného. Teď je důležité, abychom se semkli, hráli jako tým a táhli za jeden provaz.
Bylo na Peterkovi vidět, že je hodně skleslý?
To se musíte zeptat Honzy, ale určitě to nikdo nebude svádět na něj nebo mu to dokonce připomínat. Zítra je nový den a tím dnešní zápas končí.
Převládá ve vás pořád ten klid? Spoluhráči říkají, že máte nahráno.
Každý zápas je jiný... Začíná se zase od nuly a hraje se až do konce, takže bych o nějakém klidu nemluvil. Spíš se ho snažíme do té kabiny vnést jako zkušení hráči. Nesmíme zkrátka vynechat jediné střídání.
Stále máte náskok, v sérii vedete 3:1...
Teď v nás převládá zklamání, ale musíme zvednout hlavu. V úterý nás čeká další zápas, od neděle se na něj začínáme maximálně připravovat.
Věříte, že budete slavit?
Hokej je nevyzpytatelný, ale když se na to připravíme a začneme jako v minulých zápasech, tak může být výsledek dobrý.
Uklidňuje vás, že ještě nikdo nedokázal otočit sérii z 0:3?
Já už zažil, že se otočily série z 1:3... Je třeba hrát do úplného konce.
