Moravec se po návratu bodově prosadil až v pátém duelu, ovšem na ledě vedoucí Slavie.
Nejprve nahrál Tomíkovi na gól, díky kterému Třinec dlouho vedl, a pak proměnil dvě penalty.
Nejhůř mu bylo při té první: musel ji proměnit, protože předtím skóroval domácí Drtina. "Byl jsem pod tlakem, ale rozklepaný zase ne," popisoval.
Přemýšlel jste, jak nájezd provedete?
Původně jsem chtěl Adama Svobodu vybrzdit, ale udělal pár kroků dopředu, takže jsem ani nemohl. Nakonec jsem mu v poslední chvíli zasunul puk bekhendem mezi nohy, takže to byl hodně šťastný gól.
Vzápětí jste jel znovu, už jste si věřil víc?
Určitě, věděl jsem, že nemusím dát. Jel jsem rychleji a čekal, kam se Adam pohne. Původně jsem chtěl střílet pod vyrážečku, ale tam to čekal, tak jsem puk v poslední chvíli stáhnul mezi nohy a vyšlo to.
A byl z toho první gól v Třinci. Schoval jste si ho na pravou chvíli.
Já jsem si nic neschovával, prostě tam padl. (smích) Budu muset něco zaplatit, ale to je v pořádku. Tak to chodí všude.
Jak si užíváte český hokej?
Dost. Snažím se hrát týmově. Ve Finsku to bylo v pohodě, ale ve Švédsku a hlavně v Německu to bylo úplně o něčem jiném. Každý si tam na ledě jede po své koleji a nic ho nezajímá.
Trápil jste se hodně?
Vybojoval jsem nějaký puk, jel a čekal zpětnou nahrávku. Jenže to tam neexistovalo. Pokud měl člověk možnost vystřelit, i třeba z rohu, tak toho využil. Bylo to takové nelogické a úplně mě to ubíjelo.
Takže jste se rozhodl ukončit trápení?
Přesně tak. Konečně budeme mít s rodinou Vánoce a Silvestra doma.
Přes svátky se ale pořád hraje...
A ke všemu je program nahuštěný. Je dobře, že aspoň budeme hrát dvakrát doma. Ale celkově tomu nerozumím. Je to věc manažerů, nechci se jim do toho plést, ale lidi mají o Vánocích jiné starosti. Shání na poslední chvíli dárky a nemají pak náladu jít večer na hokej. Sám mám s tím vším shon a jsem rád, že si večer vyfouknu. Ale je to jejich věc. Musíme se podřídit, jsme za to placeni a nic jiného nám nezbývá. Je to ale úplně šílené.
