V případě vítkovického hráče totiž Buffalo použilo novou kličku. V létě s ním sice podepsalo smlouvu, jenže ta měla ustanovení, že končí, pokud se nedostane do prvního týmu.
"Měl jsem termín do druhého listopadu," vysvětlil Moravec. Těsně předtím se klub dohodl s kanonýrem Šatanem, a ten mistra světa a olympijského vítěze vytlačil ze sestavy. Je pravděpodobné, že Moravec měl sloužit právě jako pojistka, kdyby se Buffalo nedohodlo s někým ze stávkujících hráčů. "Možná, že ho měli jako rezervu," připustil agent Jaromír Henyš.
Moravec by bral v prvním týmu zhruba půl milionu dolarů, na farmě by dostával jen půlku. "Určitě by to bylo víc, než vydělám ve Vítkovicích, ale oni neměli peníze, takže jsme se nedohodli," sdělil Moravec. Platy hráčů v extralize jsou stále tajné, ovšem hokejista Moravcova kalibru si může vydělat zhruba jeden a půl milionu korun. "Jenže doma je doma," tvrdí vítkovický manažer František Černík. Má tím na mysli, že leckdo se spokojí s menším platem, který je vyvážený pohodlím domova, blízkostí kamarádů a také nízkými daněmi. Zatímco totiž v zámoří dostávají hokejisté v osmi splátkách už čistý plat, v Česku se vyplácí hrubý příjem, který se dá všelijakými odečty uchránit téměř celý. V Kanadě jsou přitom daně velmi vysoké, přes padesát procent.
Odejít na farmu může být pro hráče s dvoucestnou smlouvou finanční katastrofou. V rezervním týmu se totiž bere v průměru desetina toho, co v NHL. Jsou dokonce stanoveny cenové stropy. "Maximum je sedmdesát pět tisíc dolarů ročně, minimum třicet pět tisíc," objasnil agent Henyš. Pokud ovšem klub odešle na farmu hokejistu s jednocestnou smlouvou, musí mu ponechat plat. A hrát na farmě za deset milionů, to dost dobře nejde. Milionáři tak mohou zůstat klidní.