Psal se 23. listopad 2007, když on v prodloužení rozhodl duel s Plzní. Pak však včetně play-off nastoupil k 74 zápasům, v nichž ani jednou neskóroval.
A i když v týmu je spíš od bránění a trenér Růžička ho hodně využívá při oslabení, přiznává: "Člověka to čekání hlodá, příjemné to není. Jenže co se s tím dá dělat? Nic, ale jednou to přijít musí."
Občas si z něj spoluhráči dělali srandu, spíš však byli shovívaví. "Ono se o tom moc nežertuje, protože se to může stát každému." Až od neděle má konečně klid.
Ve 32. minutě utkání mu poslal od zadního mantinelu skvělou přihrávku Jelínek, Tomica ostrým golfem napálil puk pod břevno litvínovské branky. Hned na to si poskočil na ledě, ruce zvedl radostně nad hlavu. "Bylo to nádherné, úžasné." I z toho poznáte, jak ho čekání na úspěšnou trefu tížilo.
A vlastně jeho gól na 4:0 duel definitivně zlomil. I litvínovský útočník Kubinčák přiznal: "Pak už jsme si řekli, že to asi neotočíme, tak začneme pořádně bránit, abychom nedostali další."
Slavia tak po sérii pěti proher zase získala tři body a dotáhla se na pátou Plzeň. Příští utkání hraje v úterý proti Liberci a znovu doma.
