"Při podpisu jsme se o tomhle nebavili, ale není mi dvacet a vytušil jsem to. Kdybychom se pravidelně střídali, byla by to ještě ta lepší varianta," vykládá rozvážně 36letý gólman.
Ač o něj měla v uplynulé sezoně zájem Slavie, rozhodl se zůstat. Nelákalo ho jít někam dělat zase jasnou jedničku? "Nejsou místa, mužstva gólmany mají. Tak nějak jsem si to rozvážil, mám to blízko domů, dcera začne chodit do školy," říká muž, jenž nastartoval extraligovou kariéru v Ostravě.
Na sešupu brankáře, jenž byl zvyklý držet mužstvo ve všech zápasech a nechytal, jen když opravdu nemohl, se podepsala i loňská sezona a její zoufalý začátek. "Bylo to hodně náročné a já se svezl s celým mužstvem v nevydařeném začátku. Měl jsem špatná čísla a z těch už bylo nemožné se dostat. Někdy má člověk štěstí, někdy smůlu. Tak to prostě ve sportovním životě je," krčí rameny.
Hovi přišel ve chvíli, kdy se Kometa konsolidovala, dostal příležitost a té se chytil. Od té doby Trvaj spíše paběrkoval. Do Slavie však utéct nechtěl. "Jako křivdu jsem to také nebral. Nebylo by dobré, abych zalezl do kouta a brečel. Bylo potřeba se na to podívat reálně, a tak se na to dívám i teď," vysvětluje svůj postoj.
Od budoucí sezony nečeká, že by se stal zázrak a on se na pozici jedničky vrátil. "Chtěl bych chytat, ale je mi jasné, jak je situace daná. Budu se připravovat tak jako vždycky a když nějaká šance přijde, tak ji budu chtít využít," tvrdí Trvaj.
Naštěstí přestál problémy s vnitřním uchem, které ho trápily na konci sezony, a mohl se včera naplno zapojit do přípravy. "Původně to vypadalo vážně, ale nakonec se z toho vyklubala banalita. Byla to mechanická záležitost a nemělo by se to vracet," hovoří o potížích, které ho v závěru extraligy definitivně vyhnaly z brány.
Měsíc si dal pauzu doma s rodinou, hokejem se nezaobíral. Až zase teď. "Hlavně, že byl fotbálek. To nás baví, tak doufám, že ho budeme hrát často," usmál se.
Sám však možná v nitru přemýšlí, jak se vyvine závěr jeho vrcholové kariéry.
