Přemýšlivý hráč ze zámoří, kde stihl vystudovat management na jedné z univerzit, později slovenský reprezentant a jedna z velkých postav dvojnásobné honby za titulem zažil po loňském trápení se zraněným kotníkem pád na dno hokejového profesionála. Pád z velké výšky.
Z vrcholu na dno
"Budu mu teď šlapat na paty," sliboval karlovarský manažer Miroslav Vaněk slovenskému reprezentantovi, když mu po skvělé sezoně ověnčené titulem vylepšoval novou smlouvu. Osobně se mu přidat Skladanému příliš nechtělo. "Stáli o něj ale sponzoři," vysvětloval Vaněk. Skladaný dobře věděl, že příští rok musí své výkony nejméně zopakovat.
Vysvětlujte to ale zbytku týmu, když na něj dolehne mistrovská kocovina. Vysvětlujte to pošramocenému kotníku. Jednomu z nejtěžších zranění, které může s hokejovou kariérou pořádně zamávat. O tom může vyprávět leckterý vyhlášený bruslař. A že Skladaného hra bývá na výtečném pohybu založená.
"Sezonu jsme nezačali špatně. Já se ale zranil už v osmém kole. A to byla velká smůla," vzpomíná Skladaný. Chtěl se vrátit co nejrychleji na led. Věděl, jak moc ho tým potřebuje v bývalé formě. Jak po jeho výkonech lační diváci v nové aréně.
Jenže návrat uspěchal. A to se nikdy nevyplácí. "Měl jsme vykloubené zápěstí a další běžné věci. S podobným zraněním jsem se ale ještě nikdy předtím nepotkal," přiznává. Také ho řádně překvapilo, jak špatně se teď bruslí. "Bylo to cítit při každém pohybu, každém kontaktu.
Dostat se znovu do formy bylo pro mě hodně těžké," ví Skladaný.
Že je zpátky na ledě se vším všudy, to zjistili soupeři vlastně až těsně před play out, do kterého Energie po zpackané sezoně nakonec spadla. Pro Skladaného to ale byla příležitost, jak se v předůležitém konci sezony znovu ukázat. Kotník už necítil, do hry mohl dát znovu všechno.
Tak jak byl předtím zvyklý.
Teď už jen nepokazit si letní přípravu před novým trenérem, mohl si vydechnout po mrzuté sezoně. "Snažil jsem se připravit na sto procent a myslím, že se mi to povedlo. Naštěstí se mi vyhýbala zranění, takže jsem mohl všechno odtrénovat," vydechl si podruhé koncem léta.
Jenže nic se nemá zakřiknout. Že se do zúžené sestavy Energie nevejde zrovna slovenský reprezentant, to v Karlových Varech překvapilo asi všechny. A nejvíc samozřejmě Skladaného. "Bylo to pro mě velké zklamání," sklopí jen oči při vzpomínce na trpkou zprávu, kterou si musel v kabině od trenérů vyslechnout. Citlivé téma už nechce dál rozebírat. "Je to za mnou,"mávne jen rukou.
Stejně tehdy naložil také s trpkou novinkou. "Bral jsem to chlapsky. To se prostě stává, v hokeji, ve sportu, v životě," vysvětluje. Další část přípravy byla už na něm. Stejně jako sháňka po novém angažmá.
Sám se připravoval celý jeden měsíc. "Musím si udržet fyzičku, kterou jsme v létě nabral," opakoval si do nekonečna. Jenže pomalu začínala extraliga a on neměl stále nic v ruce.
"Na hledání nového angažmá byla ta nejhorší doba. Kluby mají už naplněné rozpočty, víceméně uzavřené soupisky. Je hrozně malá šance se ještě někam dostat. Já jsem ale už moc toužil někde hrát. Nejdřív jsme ani nedoufal, že by mě mohly Vary vzít zpátky, nakonec jsem přeci jen někde v koutku duše věřil. Byl jsem pak moc vděčný, že jsem dostal další šanci," říká Skladaný.
Že se kruh nakonec uzavře a on si znovu po měsíci vybalí věci ve stejné skříňce karlovarské kabiny, to dlouho nikdo ani netušil. Nakonec Skladaného navlékla zpátky do karlovarského dresu podobná čistka, jen o měsíc později. Je pořád pod smlouvou, dáme mu ještě šanci, řekli si pak ve Varech.
U Skladaných doma mohli vzývat štěstí, že se ještě z lázeňského města nestačili odstěhovat. "Pořád se přesouvat z místa na místo. Hokejový život není pro rodinu jednoduchý. Všichni to ale berou, jak to je. Jde o práci."
Ze dna na vrchol
Ani tehdy však Skladaný neměl nic jistého. Bereme tě jen jako náhradníka. Potřebujeme zvýšit konkurenci v týmu," vyslechl si, když si znovu vybaloval věci. "Jsem rád, že jsem se znovu probojoval do týmu. Že můžu pomoct. Pro mě byl návrat velkou motivací," přiznává Skladaný.
Zklamání z nenadálého vyřazení z hokejové duše už dávno vystěhoval. "Vydrželo tak nejvýš dva dny. Pak už jsem byl naštvaný jen sám na sebe. Chtěl jsem se znovu vrátit, znovu být úspěšný," vzpomíná Skladaný.
Podobný příběh nezažíval ve Varech jako první. Své by mohl vyprávět třeba David Hruška, s třinácti góly jeden z nejlepších střelců v soutěži. Ani Skladaný si letos nemůže na svou koncovku stěžovat.
Byť ji jako levé křídlo nemá úplně v popisu práce, přesto se v tabulce kanadského bodování vejde do první šestice soupisky Energie.
Vzpomenete si ještě na poslední výhru Energie? Na ledě mistrovských Pardubic se Skladaný postaral o první i poslední gól Karlových Varů. Symbolicky. Jakoby chtěl uzavřít kruh, který ho v Karlových Varech obestřel. Z nováčka obletovanou celebritou i vyděděncem.
"Hrát hokej chci ještě dlouho," říká Skladaný. Další takový veletoč by si však zřejmě rád odpustil. I když na druhou stranu říká: "Člověk někdy musí spadnout na zadek, aby se pak dostal ještě výš."
