Už v semifinále proti Slavii byl tým dost nažhavený. Vy sám jste po rozhodujícím utkání v Praze nadšeně skočil přes mantinel...
Bylo to vyhecované. Trenéři si vždycky po zápase podají ruce a prohodí pár slov, ale Vláďa Růžička kolem nás po druhém mači ve Vsetíně prošel a ani si nás nevšiml. To od něj nebylo fér. I když se člověk naštve, měl by udržet nějakou úroveň. V sérii se nahromadilo hodně napětí a já měl pak radost, že jsme to dokoučovali ze stavu dva pět k vítězství.
Na střídačce i při trénincích jste aktivnější než váš kolega Tabara...
To vyplývá z mojí povahy. Hráči potřebují vědět, co mají zlepšit. Já si to nechci nechat pro sebe.
Jakou vůbec máte s Tabarou kompetenční dohodu?
Půl na půl. Dělíme se o přípravu na jednotlivé soupeře, na střídačce mám obránce a on ve zvláštních situacích vybírá útočníky.
Vyhovuje vám to?
Docela jo. Starostí je míň. Jsem spokojený.
A kdo má konečné slovo?
Už jsme se o pár věcech dohadovali, ale nakonec jsme společně s manažerem Šteflem pokaždé našli řešení.
Jste v pohodě. Přitom jste před třemi lety ze Vsetína odcházel rozladěný. V polovině sezony vás vyhodili.
Tehdy bylo mužstvo nebezpečnější než teď. Bylo tam víc hvězd.
Prý jste měl problémy s hráči Sršněm a Beránkem?
Tomáše Sršně jsem si vážil jako hokejisty, ale on mě zklamal jako člověk. Já jsem ho v jednu chvíli mohl vyhodit, ale podržel jsem ho. On se pak dal dohromady s Pepíkem Beránkem. Já jim nemohl vytknout skoro žádnou chybu a v týmu to nedělalo dobrotu.
To oni vás dostali ze Vsetína?
Postavili to před vedení jasně: půjde on, nebo my dva.
Po takovém zážitku by se leckdo zařekl, že se do onoho klubu nikdy nevrátí. Proč jste v listopadu nabídku přijal?
Původně jsem byl přesvědčený, že se nevrátím. Ale bolest, ta křivda mě přešla. Tehdy jsem měl část viny, srovnal jsem si to v hlavě. Teď už jsem věděl, do čeho jdu. Navíc jsem ve Vsetíně potkal spoustu dobrých lidí, mám ke klubu vztah.
Působení ve slovenském Martině jste ukončil okamžitě a docela ochotně...
Po Vsetínu jsem neměl štěstí na mančafty. Finský klub v Kuopiu krachoval, s Martinem jsme sice postoupili do extraligy, ale spíš se to tam jen udržovalo. Já chtěl trénovat vyšší úroveň.
Teď jste tedy ve finále, jak jste se na něj připravovali?
Rozhodnout by mohly přesilovky. My jsme je trénovali a ty sparťanské máme zmapované, i když Češi umějí improvizovat. Právě jedu na zimák, abych nastříhal pro hráče záznam ze série Sparta - Vítkovice. V sobotu ještě potrénujeme a pak musíme tým pořádně nabudit.
