„Držím palce, to je tak jediné, co mohu dělat,“ povzdechl si útočník.
Třineckým chyběl už v neděli, byť se na soupisce ještě objevil. Šel na rozbruslení před samotným střetnutím s Karlovými Vary. Ale nešlo to.
„Takovou angínu jsem dosud neměl,“ prohlásil. „Špatný jsem byl už v neděli dopoledne, ale myslel jsem si, že budu mít jenom teplotu a s tou jsem hrál už víckrát.“
Bylo to však horší. „Nevěděl jsem, co se děje. Večer mi otekly mandle, že jsem nemohl spát, ani pořádně dýchat.“
Před tím, než v neděli z třineckého stadionu odjel, viděl ještě gól Radima Tesaříka na 1:0. „Když jsem dorazil domů, bylo to 1:1, ale naštěstí jsme vyhráli,“ ulevil si.
A v úterý prožil další napínavý večer, kdy byl s mužstvem pouze na dálku. A nebyl jediný, kdo Třineckým scházel. Mimo hru byli i další útočníci - Vladimír Vůjtek, Miroslav Zálešák a Juris Stals.
„Aby nás v závěru postihlo tolik nemocí a zranění, to je opravdu nepříjemné,“ komentoval situaci Jan Peterek. „Ostatně v celé sezoně jsme byli málokdy kompletní.“
To je důvod, proč Třinečtí o play-off usilovali až do posledního kola? „Má to na tom svůj podíl, jenže kromě toho nám utekla spousta zápasů, které jsme měli vyhrát,“ řekl Jan Peterek.
Severomoravané například prohráli deset z jedenácti střetnutí na nájezdy. „Nepřikládali jsme tomu velkou váhu, ale ukazuje se, že kdybychom v polovině z těch zápasů uspěli, mohli jsme mít už klid,“ dodal třinecký kapitán.
