Jak jste reagoval?
Jak můžu reagovat, když se mění hráči z celku, který je první druhý v tabulce a šlape? Je to k nepochopení, ale tak to v hokeji chodí, co se dá dělat. Stojím před novou výzvou, budu chtít Ústí pomoct, aby se udrželo v extralize. Teď je to můj nový mančaft a moc se těším.
Už jste se s tím vyrovnal?
Je to hokejový život. Jediná věc, co mě mrzí, je, že jsem neměl jinou možnost. Jsem odchovanec Liberce, nikdo mi nedal šanci, aby to se mnou probral. Mohli říct dopředu, že se dá jít tamhle nebo tamhle.
Jde o přestup?
Ano. Můj tříletý kontrakt s Libercem kompletně přebírá Ústí.
Jak vám odchod zdůvodnili?
Řekli mi, že potřebuju víc prostoru na ledě. A že nechtějí, abych tady hrál čtvrtou lajnu. Možná za pár dní řeknu víc. Netvrdím, že je ve mně nějaký zlo vůči Liberci, přeju mu to nejlepší, ale ke mně jako k odchovanci se mohli zachovat líp. Říkali, že jsem srdcař Liberce, rád jsem se sem vracel. Teď se mi to vymstilo. Určitě to časem přejde.
Jak jste se cítil herně?
Měl jsem luxusní přípravu, suprový statistiky. Přišly mistráky, pár se jich naší lajně nepovedlo, nebodovali jsme a už se to s námi táhlo. Začali jsme se potápět, útok nešlapal jako v přípravě. Asi trenérovi došla trpělivost, nevím. Už jsem nedostával tolik prostoru, za čtyři minuty na ledě člověk nebude bodovat.
Věřil jste, že to zlomíte?
Ano. Začal jsem v první lajně, skončil ve třetí. Hrál jsem převážně s Procházkou a Pabiškou, pak se to přehazovalo. Ale zase šlapaly jiné lajny, mančaftu se dařilo a my se ztratili. Byla otázka času, kdy to přijde, kdy se nám začne dařit.
Loni jste se vrátil z Omsku. Podepsalo se to na vás?
Když jsem přišel z Ruska, musel jsem se oklepat. V Omsku mě učili jiné věci, minulý rok jsem neměl oslnivou formu. Jenže v létě jsem hodně dřel, v přípravě dal osm devět gólů a stejně asistencí. Možná jsem mohl jeden zápas v přípravě vynechat, přece jen se mají testovat mladí. Asi jsem holt byl testovaný.
Co na přestup říkají spoluhráči?
Pro kluky to byl velký šok. Jako pro mě. Nikdo teď nečekal změny. Popřeju jim, ať dosáhnou na nejvyšší vrchol. Tohle je věc klubu. Tvrdili mi, že jsem srdcař Liberce, ale moc tomu nevěřím, že to tak mysleli. Teď jsem srdcař Ústí.
|
Václav Novák Hokejový útočník, 33 let. Měří 183 cm, váží 94 kg. Odchovance Liberce si z první ligy vytáhla pražská Sparta, s kterou oslavil dva ligové tituly. V roce 2002 se vrátil do Liberce, to už hrál extraligu. Šéfoval mu z pozice kapitána. Odskočil si na angažmá do ruského Omsku. V sezoně 2005/06 třikrát reprezentoval na Karjala Cupu. V extralize má bilanci 362 zápasů, 149 bodů (50 gólů + 99 asistencí). Letos ve 13 utkáních nejvyšší soutěže nasbíral 2 body (0+2). |
Jste zvyklý na špičku ligy, teď vás čeká boj o záchranu. Velká změna?
Ono je něco jinýho hrát nahoře a moc nehrát, nebo hrát dole a být dost vytěžovaný. Neříkám, že jsem starý, ale v mém věku, jak nebudu vytěžovaný, nic neudělám. Nechci trenéra Evana zklamat. Když bude čas na ledě, vrátí se mu to. Dvakrát jsme si volali a po telefonu je super, udělal na mě dojem.
Na roli tahouna se těšíte?
Když na mě Liberec sázel, tak se to odrazilo ve výkonech. Jsem zastáncem toho, že tři bojovníci v mančaftu jsou lepší než jedna hvězda. Dám do toho srdíčko.
Co říkáte ústeckému kádru?
Ústí nemá špatný tým. Dvakrát třikrát se vyhraje a sebevědomí přijde. Zažil jsem to, když jsem přišel ze Sparty a Liberec postoupil. Je otázka času, kdy se Ústí zvedne. Ambice jsou velký, pošlape to.
Po výhrách jste v Liberci vedl oslavy. Co chystáte v Ústí?
Věřím, že kluci v Ústí mají nějaký rituál, že dělají srandičky. Každý divák má rád show, my se jim musíme za pomoc odvděčit.
Je přestup i životní komplikace?
Ústí není daleko, hodina a půl cesty. Kdyby mě bez souhlasu poslali do Třince, bylo by hůř. Najdu si byt, manželka s dcerkou za mnou budou jezdit na víkendy, já občas domů do Liberce.
