Kladno naposledy prohrálo 1:4 na Slavii a v tabulce je dál přibité na předposledním místě. Co s tím, kapitáne? "Krásná otázka," ušklíbne se Patera. Krátce po zápase je splavený, jako kdyby právě před chvílí vylezl ze sprchy, zároveň je na něm ale vidět odhodlání bojovat.
Za těch mnoho let, co se vrátil do Kladna, je na podobné situace zvyklý. Loni se tým sice proškrábal až do čtvrtfinále, ale to byla spíš výjimka, na kterou skromný klub dosáhl jen díky výpomoci hvězdných odchovanců během výluky NHL.
Pravda se ukazuje naplno a dvanáct kol před koncem základní části vypadá takto: zoufale předposlední místo, šestnáctibodová ztráta na desátou pozici zaručující postup do předkola (utopie) a hlavně čtrnáct bodů na dvanácté Karlovy Vary.
"My už teď koukáme jenom na dvanácté místo," říká Patera otevřeně.
Tahle pozice je pro Kladno klíčová, protože zaručuje klidné setrvání v extralize i pro následující ročník. Pokud ovšem mužstvo děsivé manko nevynuluje (má na to ještě šest zápasů v play-out), poputuje do baráže.
Do nervydrásající bitvy o přežití, ve které se utkají poslední dva z extraligy a první dva z první národní. A to už není legrace, protože spadnout, to by byla pro tradiční líheň talentů katastrofa.
"Samozřejmě současnou situaci vnímáme a není to nic příjemného. Potřebujeme začít okamžitě bodovat a je úplně jedno kde. Jinak se z toho nevyhrabeme," ví 42letý veterán.
Na ledě tomu však zatím nic nenasvědčuje, alespoň tedy v nedělním utkání na Slavii, kde se Kladnu dlouhodobě nedaří a kde prohrálo dvanáct z posledních třinácti zápasů.
"A to musím uznat, že jsme si žádný bod nezasloužili ani tentokrát, protože jsme ze šedesáti minut odehráli dobře maximálně patnáct. Slavia byla celý zápas lepší."
Zabrat. Rychle. Jenže proti komu? Kladenští za posledních sedm kol nasbírali jen šest bodů, takhle obří ztrátu nedoženou. A to je teď čekají soupeři, kteří mají fazonu, nebo takoví, kteří bojují o play-off.
Hodně štěstí.