Předloni při premiéře v play-off necelý jeden zápas, loni už tři celé. Vybaven touto zkušeností z vrcholné fáze sezony nastoupí hradecký brankář Pavel Kantor do letošního čtvrtfinále proti Zlínu. S oprávněnou nadějí, že počet utkání ještě o něco zvedne.
"Čím víc, tím líp, když se to podaří, bude to znamenat, že půjdeme dál," říká brankář, který ve svých dvaadvaceti letech bude v extraligovém play-off jedničkou týmu.
Od play-off každý hodně čeká a při tom spoléhá na brankáře, což na ně zvyšuje tlak. Ve vašem týmu tak budete tlačen vy, počítáte s tím?
Jsem s tím smířený. Bylo to tak skoro celou sezonu, připravujeme se na to i teď.
Neznervózňuje vás to? I když to nebudou vaše první zápasy v play-off, přece jen to pro vás bude nová situace.
Ani ne, spíš se těším proto, že to je vyvrcholení sezony, zápasy jsou hodně sledované, skoro každý je v televizi, žijí tím města, kde se hraje. Ostatně podobnou zkušenost jsem udělal, když jsem v play-off chytal poprvé a byl to pro mě zážitek.
Myslíte tím, jak jste před dvěma lety v prvním čtvrtfinále v Liberci střídal Jakuba Kováře?
Ano. Tehdy jsme tam přijeli, stadion vyprodaný, domácí dělali akci bílé peklo a všichni byli v bílých trikách, atmosféra neskutečná. Když jsem to před zápasem viděl, říkal jsem si, že v tomhle snad ani nemůžu chytat. A za půl hodiny jsem byl v brance.
První zkušenost s play-off to ale určitě nebyla, vždyť se hrají i v mládežnických kategoriích.
To sice hrají, ale tam mi to přišlo hodně rozdílné od extraligy, připadalo mi, že to nemá takovou sílu a ani jsem si tak neuvědomoval, že to je play-off.
V ní jste ještě ani jednou neslavil vítězství v sérii, po vyřazení Libercem v předloňském čtvrtfinále jste loni vypadli s Vítkovicemi už v předkole, kde už jste si zachytal mnohem víc. Jak se na tuhle zkušenost zpětně díváte?Vypadli jsme, takže špatně. Ale pár věcí mi v paměti utkvělo. Jednak hned první dva zápasy, které jsme hráli doma, ukázaly, jak je play-off nevyzpytatelné. V tom prvním jsme vyhráli 3:0 a měli ho pod kontrolou. Ale ten druhý, jen o necelých čtyřiadvacet hodin později, jsme 0:4 prohráli a na ledě bylo všechno jinak. V tom je play-off krásné. Navíc z té loňské série už nám nikdo nevezme, že jsme hráli zatím nejdelší utkání v historii play-off české ligy. Hrálo se téměř dvojnásobek základní hrací doby, což asi hned tak někdo nepřekoná. Škoda, že to mělo špatný konec.
Třetím soupeřem, kterému se ve své kariéře postavíte, bude od příštího týdne Zlín. Jaký to pro vás bude soupeř?
Nepříjemný v tom, že to, na co všichni v play-off spoléhají, hraje celou sezonu. A dobře. Nenechá vám střední pásmo, těžko se přes něj přechází, při tomto jejich stylu hry se špatně dostává do šancí a nesnadno se jim dávají góly. Také díky této taktice je Zlín týmem, kterému se v posledních letech v play-off většinou dařilo i tehdy, když jim to v základní části nešlo.
A z vašeho pohledu brankáře?
Sehraný tým s vyrovnanými útoky. Třeba v prvním výborný zkušený střelec Balaštík, který umí využít chytrosti stejně zkušeného Lešky. Ví, kam mu Leška přihraje, a je tam. Pak má velmi dobré mladé hráče, jako jsou Honejsek či Holík, kteří zase výborně bruslí.
V brance Zlína bude s velkou pravděpodobností stát Libor Kašík, pro kterého to bude první extraligová play-off. Může to být pro vaše střelce výhoda?
Těžko říct, i když play-off je opravdu něco jiného než základní část a každá zkušenost se hodí. Zatím je nemá, což pro nás výhoda být může, ale play-off se může povést komukoliv, nespoléhal bych na to.
