Poprvé vyjel na extraligový led v Třinci na začátku této sezony. Dostal puk, rozjel se a za modrou napřáhl. Prásk, puk zastavila až síť. První střídání a po 44 vteřinách hned gól.
Zacha očima trenéraV čem je Zachova výjimečnost... Na svůj věk je fyzicky mimořádně vyspělý a díky otcově péči se sportovně rozvíjí od raného dětství. Už od žáků patřil k top hráčům každé věkové kategorie. "Je mu šestnáct, ale u něj bych oddělil kalendářní věk od toho biologického. Ten je u něj hodně akcelerovaný a já bych ho viděl někde mezi osmnácti, devatenácti," říká liberecký kouč Pavel Hynek, jenž oceňuje jeho skvělou střelu švihem a také herní přehled. "Řeší situace jako třicetiletý mazák. Neplaší, zkrátka dělá správná rozhodnutí, což nejde natrénovat. Má to v sobě." Další Zachovou předností je psychická odolnost, která je daná už tím, že je kvůli přísnému otci odmalička pod tlakem. "Je na něj hodně náročný, řekl bych, že někdy i za hranicí. Na druhou stranu právě tohle Pavla posiluje, tu odolnost v sobě má." ... a jaké jsou Zachovy nedostatky? Není to tak, že by byl Pavel Zacha dokonalým hráčem. Kdyby ano, dával by například víc gólů. To je jedna z věcí, které mu jeho kouč vytýká. "Na to, jakou má excelentní střelu, se k ní při zápase tolik nedostává. Měl by se víc tlačit do zakončení," říká Hynek. A ještě na jedné věci musí 16letý talent zapracovat, pokud chce uspět v NHL. "Je to akcelerace. Taková ta dravost někam vystartovat a vybojovat puk. Musí přidat v bruslení v prvních třech krocích. Jelikož je ale pracovitý, tak to odstraní. Vždyť je to pořád mladý kluk." |
Stejný kousek je ojedinělý a v minulosti se povedl snad jen Vladimíru Růžičkovi. Debutovat v šestnácti v nejvyšší soutěži obvykle dokážou pouze ti výjimeční, stačí se podívat na pár dalších příkladů: Dominik Hašek, Robert Reichel nebo Jaromír Jágr.
Teď je následuje Zacha a nabízí se otázka: opravdu má nadání od Boha? Nebo jde také dílem o tvrdou práci a obětování se?
Pravda je někde uprostřed. Zachův otec měl dopředu jasno, že chce ze syna udělat šampiona, a tvrdě si za svým předsevzetím šel. "Myslím, že rozvoj sportovce probíhá od narození a elementy jako talent a dispozice se dají obrovským způsobem ovlivnit," tvrdí.
Soudě podle výsledků se zdá, že má pravdu. Zacha měl odmalička náskok před vrstevníky, což jen potvrzuje tím, že v libereckém áčku válí třeba s Petrem Nedvědem, který je o 26 let starší.
"Vidíte, a zrovna s ním se často bavím, ten mi hodně pomáhá," usmívá se Zacha.
Na svůj věk je až neskutečně fyzicky vyspělý - 191 cm a 92 kg. Právě tyto atributy mu pomáhaly během celé dosavadní kariéry. Ale všechno nejde svádět jenom na ně, svou roli hraje spousta dalších faktorů.
V první řadě ale především péče přísného otce, který se Zachovi věnuje na plný úvazek - nechal kvůli němu dokonce podnikání, bez manželky s ním žije v Liberci, kde mu dělá kuchaře, vychovatele a dohlížitele.
"Mamka pracuje v Třebíči v bance a vlastně živí naši rodinu. Táta se upjal na to, že se bude věnovat mně. A já bych si strašně přál, abych to mohl rodině jednou vrátit," říká Zacha.
Z těch slov je vidět, jak to má na svůj věk srovnané v hlavě a zároveň že cítí velkou zodpovědnost. Což pro tak mladého kluka může být až svazující. Ostatně teď v pubertě občas otci logicky vzdoruje.
"Třeba když se nedaří, tak je to někdy těžké. Ale zatím jsme z hádek pokaždé našli cestu ven, tak to snad takhle půjde dál."
Bez táty by to nešlo
Zacha si moc dobře uvědomuje, že bez tatínka by takhle skvěle rozjetou kariéru a vlastně celý svůj život neměl. Stačí jen poslouchat jeho vyprávění: "Chtěl jsem být v Liberci sám jako ostatní kluci. Jenže teď vidím, že mají problémy udržet se v týmu. Zleniví a často si řeknou: Dneska nebudu trénovat."
On má podobné myšlenky pochopitelně také, jenže díky otci flinkání nehrozí. Místo toho si pravidelně přidává na ledě, v posilovně nebo také na speciální střelnici pod stadionem. To se musí logicky projevit. "Má excelentní ránu švihem," říká liberecký kouč Pavel Hynek, který mladíka postaví klidně na přesilovku a dává mu na ledě i 15 minut za zápas.
Zacha senior se synovi stará také o stravu a správnou výživu. "Anebo hlídá, abych pořádně spal a nekoukal dlouho do noci na televizi. Dělá mi zdravá jídla a dbá i na doplňky, což je moc důležité. Bez toho bych byl menší a slabší. Myslím, že tátova péče byla v mém životě rozhodující."
Má to však i svá úskalí. V podobných případech se stává, že se děti s rodiči v pozdějším věku rozejdou, mnohdy i ve zlém. "Snažím se, abych své nároky nepřeháněl, ale přísnost musí být, protože u nás spousta věcí neběží tak, jak by měla. Od mládí to mám postavené na dokonalé znalosti dítěte. Pavel ještě nebyl zraněný, a to myslím o něčem vypovídá. Je to vysvědčení, že ten systém má hlavu a patu."
Prosadí se na MS dvacítek?
Důkazem je nejen fakt, že je ze Zachy stabilní člen libereckého áčka, ale také to, že se dostal na mistrovství světa dvacítek - tedy na šampionát, kde hrají o až čtyři roky starší borci. Už v přípravě se jako nejmladší člen kádru gólově prosadil proti Norsku.
"Zaslouží si to a podle mě by jet měl," říkal před startem šampionátu kouč Hynek, jenž sám dvacítku před dvanácti lety vedl a o mládežnickém hokeji má dodnes solidní přehled. "Jsem přesvědčený, že kvalitu na to má a že bude patřit do prvních dvou pětek. Vždyť už v minulosti prokázal, že je na velkých akcích schopný uspět."
Zacha vs. HertlJe to atraktivní srovnání hlavně pro fanoušky, ale tihle dva se až tak porovnávat nedají. Zatím totiž není podle čeho soudit, jelikož Hertl v šestnácti extraligu neokusil. V tomhle je Zacha vepředu, otázkou ale je, jak u něj nárůst výkonnosti bude pokračovat. "Typologicky tihle dva nejsou stejní. Tomáš víc využívá svých fyzických předpokladů, je mnohem přímočařejší a agresivnější. Jenže na druhou stranu nevím, jak vypadal, když mu bylo šestnáct," poznamenává Hynek. |
Pro Zachu je turnaj ve švédském Malmö o to důležitější, že může výrazně ovlivnit jeho budoucí kariéru. Na mistrovství dvacítek pravidelně jezdí spousta skautů ze zámoří a jeho hlavním cílem je dostat se co nejdřív do NHL.
V tom mu je velkým příkladem exslávista Tomáš Hertl. "Jeho příběh je obrovským povzbuzením pro celý český hokej, protože ukázal, že se dá jít do NHL i z extraligy. Přitom do té doby většina odborníků i laiků tvrdila, že to v současné době možné není. Tomáš udělal obrovskou práci nejen pro Pavla, ale i pro ostatní mladé kluky, kteří mají podobné sny. Patří mu za to velký dík," říká Zacha starší.
Jeho syn má všechny předpoklady, aby se v zámoří prosadil také. Jenže ani to nic neznamená, jak poznamenává Hynek.
"Nemám rád velkohubá prohlášení, že z něj jednou bude hvězda NHL. Kdysi jsem o tom byl přesvědčený u Patrika Štefana, kterého jsem trénoval v juniorce. Tehdy jsem si myslel, že to může být nový Jágr. Takových bylo víc. Čekalo se to od Martina Havláta, ale historie ukázala, že se nikdo na úplný vrchol nedotáhl. Jágr je jenom jeden, takový hráč se narodí jednou za 50 let."
Ani sám Zacha nečeká, že by tuhle nedosažitelnou metu překonal. Přesto se z něj může stát velký hráč. Už jenom pro to, že hokej miluje. "Vybral si ho sám a myslím, že to bylo dobré rozhodnutí. Nikdy neřekl, že ho to už nebaví nebo že už nechce na trénink. A to trvá dodnes," říká otec.
