„Asi toho za ty poslední tři měsíce bylo moc. Ty týdny byly tak dlouhé a hnusné, že to bude chvilku trvat. Nikdy to nebylo o nějakém jednotlivci, dalším trenérovi nebo podobně. Šlo o celé hokejové město, s tímhle každý den nastupovat do práce vážně není žádná legrace,“ prohlásil 50letý německý kouč.
Bylo to náročnější, než jste předpokládal?
O mě nejde, já se nějak otřepu, jsem schopný ráno vstát a jít pracovat. Ale pokud jde o sport, byly to nejhorší měsíce mého života. Od civilního tohle samozřejmě musíme odlišovat.
Je hrozba baráže drsná?
Myslím, že přehnaně - je tam prostor na spekulace, jeden tým se zachrání třeba tři čtyři kola před koncem a už je to takové nejasné. Mělo by se to nějak poupravit, těch negativních věcí a tlaků je až moc. Nelze to hrát na mladé. Nevím, jestli je to optimální řešení. S hokejem to nemá co dělat, to už je jen boj o přežití. Nevím, kdo si to vymyslel, ale úplně férové mi to nepřijde.
Byl v play-out rozhodující domácí zápas s Litvínovem, který jste šťastně vyhráli na nájezdy?
Asi ano, kdo ví, jestli by se to tady jinak úplně nezhroutilo, to nikdo netuší. To už tam nahoře na nás někdo dával pěkně pozor. Ale na druhou stranu jsme si to mohli zkazit teď s Vary. Byl to velmi, velmi těžký zápas.
Dáte si teď nějakou delší pauzu?
Maximálně tenhle víkend, chce to dát si nějakou tu „kofolu“ a v pondělí se budeme muset vrátit do práce. Přece jenom nás čeká nějaká přestavba. Klub, jako je Dynamo, teď musí fakticky obrátit každý kámen. V klidu si sednout a vzít to úplně od začátku - kdo to bude dělat, jak. Nastavit jasný kodex, pracovní morálku. Najít k tomu ty správné hráče taky nebude úplně jednoduché.
Může být pro Pardubice prospěšné, že si letos pořádně nabily?
Jestliže se z toho hororu všichni poučíme, určitě ano. Chyb tady bylo dost a ty se nesmějí opakovat.
