Na třiatřicetiletém chlapíkovi vůbec najdete hromadu zvláštností. Třeba vztah k reprezentaci. Na počátku devadesátých let svým rozevlátým přístupem nezapadal do koncepcí. Údajně mu scházela ochota podřídit se. Občas rovněž při svých zkušenostech udělá nepochopitelný herní kiks, což trenéři těžko mohou prominout.
"Nemyslím, že jsem v nároďáku nějak moc riskoval, spíš jsem nedostal zas tak moc šancí," tvrdí. "Taky jsem sešel z očí, když jsem přestoupil do Finska. Tam se mi přitom dařilo, poznal jsem jiný svět a vydělal jsem finančně."
V pokročilém věku se do národního mužstva dokázal vrátit, za což vděčí též náramným výkonům Plzně v extralize. V současném ročníku vyskočil mezi elitu v bodování. Dovedně uplatňuje své přednosti. Nešetří se, neustále se bičuje k vynikající kondici, kterou pro namáhavý ofenzivní styl potřebuje. Bránění jej příliš nevábí, avšak při každém střídání se v rozehrávce vytrvale hlásí o kotouč, který si umí pokrýt a zavézt do útočného pásma. Nebojí se o něj rvát v rozích.
"Dokáže obejít protivníka jako málo hráčů v lize," soudí plzeňský trenér Marek Sýkora.
"Ve svých dobrých dnech je i nezištný a vytváří ostatním příležitosti. Celkově ale jeho individuální schopnosti převyšují ty kombinační." Při tlačenici ve středu útoku čelí Kořínek v národním mužstvu světové konkurenci. Na jeho postu působí Patera, Reichel, Dopita a Šimíček.
"Nemůžu do toho nikomu mluvit, ale Petr mě na turnajích mile překvapil a podle mě je ve hře o nominaci na mistrovství světa," prohlásil Marek Sýkora. "Motivaci mám a neberu svou pozici jako ztracenou," vykládá sám hokejista.
Kdekdo zlehčuje jeho způsob bruslení. Virtuozům Coffeymu a Buremu se věru neblíží. Zdá se, jako by se chvílemi neklouzal, a spíš po ledě chodí. Nicméně jakou rychlost nabere, předvedl například na Baltika Cupu v Moskvě, kde na pár metrech pláchl finským obráncům. Jen následné sólo neproměnil. "Střelec jsem nikdy nebyl," poznamenal.
"Na pohled Petrův pohyb nevypadá elegantně, jenže na druhou stranu je účelový," postřehl trenér Sýkora. "Má velikou stabilitu, kterou využije v soubojích jeden na jednoho." Nenávist mnohých protivníků budí Kořínek občasnými samovolnými pády. Při posledním zápase Plzeň - Vsetín se do něj proto pustil pěstmi obr Zábranský. Označení "simulant" ovšem nepřijímá.
"Když rozhodčí nepíská první fauly, někdy to člověk přifilmuje, aby si všiml. Nedělám to úmyslně a tenhle styl nevyznávám. V jiných klubech filmují jeden nebo dva hráči schválně."
"Asi tomu někdy přidá. Na druhou stranu chodí do spousty soubojů a bývá často držen a hákován," hájí svérázného rebela kouč Sýkora, který veteránovi věští slibnou budoucnost: "Fyzicky je na tom výborně, pokud vydrží tvrdě dřít, bude ještě za rok znovu dobrý!"