Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pro hokej umí Jihočeši dýchat

10 2008
České Budějovice - Jihočeši nejsou zvyklí vyskakovat si. Spíš ušetří, ale nerozhazují. Jednu slast si však nikdy neodpustili. Naopak. Dopřávali si ji, co tělo vydrželo. A pořád pro ni umí udělat hodně. Hokej, to je sport, který kraj proslavil a který mu přinesl spoustu osobností. Dnes je to 80 let, co se datuje vznik AC Stadion České Budějovice.

Historie říká, že 10. ledna 1928 se na zakládající valné hromadě sešli zástupci dvou klubů, Viktorie a Slovanu České Budějovice. Vznikla samostatná sokolská jednota s vlastní finanční i sportovní správou.

Na jejím názvu se však muselo zapracovat. Viktoria sehrála ještě 6. ledna utkání proti VK Jordán pod názvem SK Slavia České Budějovice. Viktoriáni chtěli, aby se tak nový klub jmenoval.

I druhá strana měla své představy. Spor ukončil památnou větou tehdejší sportovní referent z SK Meteor. "Na stadioně budete hrát, Stadion se budete jmenovat!" prohlásil tehdy František Havel. A o názvu klubu bylo na 20 let jasno.

Dobové fotografie ukazují, že pokaždé, když se hrál v Českých Budějovicích hokej, měl své diváky kolem dokola hrací plochy.

V pozadí nemůže zůstat fakt, že do Českých Budějovic šli za hokejem nejlepší hráči z dalších míst v kraji. Bylo jich hodně a byli dobří.

V sezoně 1950/51 získal českobudějovický klub svůj zatím jediný titul. Osm účastníků nejvyšší soutěže hrálo dvoukolově. Pohár, který tehdy Jihočeši dostali, našel nedávno Jaroslav Pouzar v českobudějovické sokolovně.

Dnes bude před utkáním se Slavií od 16 hodin trofej v Budvar aréně v improvizované galérii za trestnými lavicemi spolu s dalšími zajímavostmi vystavena.

Kuriozitou je, že nikdy nikdo mistrovský celek v sezoně 1950/51 ani později zřejmě nevyfotil a fotografie týmu neexistuje.

Titul tehdy slavilo 15 přeborníků. Dnes žijí tři. Brankář Jiří Kolouch, obránce František Vacovský a útočník Karel Oberleitner.

Sahali po druhém titulu a měli ho v kapse. Pak o něj přišli
Č e s k é  B u d ě j o v  i c e - Jihočeský hokej dosáhl na jeden mistrovský titul. V sezoně 1950/51 ho získal dnešní HC Mountfield. Po druhém sahal českobudějovický klub několikrát, ale nikdy ne tak jasně jako v sezoně 1980/81.

"Pro Jihočechy se stala sezona tou nejúspěšnější a nakonec chyběl jen krůček k tomu, aby se po třiceti letech zase ocitli na ligovém trůně!" napsal v Knize o jihočeském hokeji novinář Petr Turek.

Byla to podivná sezona. Experimentálně se nepočítaly remízy, ale prodlužovalo se o 10 minut a potom se jezdily nájezdy. Vždy bral někdo 2 body a ten druhý nic. "Vedle bývala tabulka se započítanými remízami," vzpomínal Petr Turek na tehdejší dobu. "V té jsme měli titul jistý." Ale bez remíz byl Motor druhý.

Vyšel mu začátek ligy, kdy hrál více zápasů doma a získal sebevědomí. Do kádru přišlo několik mladých hráčů a všem se chtělo na led. "Výsledkem byla sezona, kdy hlediště opět praskalo ve švech a příznivci nevycházeli z nadšení."

České Budějovice dokonce vyhrály v Jihlavě. Po 26 marných pokusech zvítězily 4:3. Hrálo se ve dvanáctičlenné lize, každý s každým čtyřikrát. Ve 37. kole nastoupili Jihočeši v Praze proti Spartě a po první třetině s nimi domácí prohrávali 0:4.

V šatně hostů byla neuvěřitelná euforie. Každý si chtěl dát gól, vzpomínají hráči i dnes. Takový náskok přece nejde ztratit! Jenže druhá třetina skončila 4:1 pro Spartu a ve třetí stav 4:5 otočila na 6:5 a vyhrála.

V dalším kole jely České Budějovice na led Vítkovic a ty se nenechaly pobízet - 7:3 pro domácí. Vítkovice už si titul vzít nedaly a o 2 body ligu vyhrály.

Play-off, to je hádanka

Letos hraje HC Mountfield také nahoře, je skvělý. Všichni si říkají, že tým půjde pro titul.

Ale až začne play-off, bude mít stejný cíl i dalších 9 týmů, které se do závěru probijí. Outsideři ztratí zábrany a řemeslníci dostanou přidáno - budou muset ještě více pracovat. Titul se jen tak naplánovat nedá.

Reprezentantů z jihu Čech vzešlo hodně. I opor 
J i h o č  e s k ý  k r a j (mac, dal) - Jubileum slaví HC Mountfield, ale historie patří všem. Kolik jihočeských hokejistů dokázalo prorazit do světa.

Opravdu řada. Od těch, co okusili dva tři starty, po hráče, kteří byli a jsou opravdovými oporami v klubu i národním týmu.

Průkopníky se stala generace po válce. V té době byla reprezentace doménou dvou pražských klubů. Jen LTC a I. ČLTK Praha dodávaly reprezentanty.

Ani další kluby z Prahy, dnešní Sparta nebo SK Podolí, neměly nárok. Až přišli šikovní borci z jižních Čech, co hokej uměli. Ti prorazili.

Na mistrovství světa v roce 1949 do Stockholmu už vyrazila čtveřice Jihočechů. Jiří Macelis, František Mizera, Čeněk Pícha a František 'Orsi' Vacovský se stali mistry světa.

Až po nich přišli i další reprezentanti třeba z Brna nebo dalších míst v Československu. Tak silný byl tehdy jihočeský hokej.

Měl i další superhráče své doby. A v každém období představil další a další skvělé hokejisty na všechny posty. Do branky, do obrany, do útoku. I zmíněné tahouny.

V novější historii byly hodně populární dvojice Miroslav Dvořák Jaroslav Pouzar nebo Vladimír Caldr - Jiří Lála. Ještě později předvedli svůj tah na branku Radek Dvořák a Václav Prospal.

Kdo by neznal brankáře Romana Turka, který patří mezi osobnosti současné extraligy.

Ale za českobudějovický klub chytaly i další legendy, které reprezentovaly.

Jan Vodička proslul třeba také tím, že si sám dokázal vyrobit výstroj a přeskočil dobu.

Kdo reprezentoval

Brankáři: J. Kolouch, J. Vodička, O. Svoboda, R. Turek, P. Bříza, V. Hudáček, R. Tóth, Z. Červený

Obránci: A. Španinger, P. Mainer, K. Soudek, F. Vacovský, J. Bünter, J. Macelis, K. Masopust, L. Zábranský, L. Kolda st., S. Neckář, M. Dvořák, J. Horešovský, P. Míšek, F. Joun, J. Lidral, R. Suchánek, M. Nedoma, R. Martínek, M. Barinka, Z. Kutlák, P. Gřegořek, V. Sičák, F. Novák

Útočníci: J. Tlačil, J. Buřič, K. Šůna, Z. Haber, J. Mec, F. Turek, V. Mařík, O. Seiml, J. Valta, K. Bílek, R. Božek, V.
Němec, L. Rob, P. Pýcha, F. Mizera, J. Lála, J. Pouzar, V. Král, T. Jelínek, V. Caldr, R. Ťoupal, J. Korbela, R. Horák, R. Bělohlav, V. Hajšman, J. Cvach, Č. Pícha, N. Král, A. Kotalík, K. Brabenec, V. Nedorost, M. Štrba, J. Novotný, J. Kristek, O. Veselý, J. Šimánek, Š. Hřebejk, V. Hübl, J. Kotrla, V. Prospal, R. Dvořák

Hodně hráčů, co se zapojili v českobudějovickém klubu a dobře reprezentovali, bylo odjinud. V krajském městě jen dozráli a mnozí šli dál do světa, když už to bylo po změnách režimu možné.

Někteří získali Stanley Cup. Jaroslav Pouzar se s ním doma ještě ukázat nemohl. Roman Turek a Stanislav Neckář mohli předvést, jak se zvedá nad hlavu. Gesto vítězů.

Mezi osobnostmi klubu byli i hráči, kteří předtím nebo potom proslavili hlavně Spartu. Karel Masopust, Josef Horešovský, později i kouč. Či brankář Petr Bříza. I Jihočech Jan Tlačil, mistr se Spartou a nyní jediný z Čechů, který je koučem v nejvyšší evropské lize ve vyspělejších hokejových zemích na Západě. Ve Švýcarsku trénuje Ambri - Piotu.

Kdyby byly všechny tituly, medaile a poháry Jihočechů z hokeje v jedné místnosti, už by se tam nikdo nevešel. Leda by to byla místnost obrovská, velká. Jako je velká vlastní hokejová historie. Byla by to úctyhodná Síň slávy.

AC STADION. Stačilo mít šest hráčů a už byl tým. AC Stadion získal v roce 1929 druhý titul mistra jižních Čech. Zleva jsou Kroupa, Houfek, Kotouz, Slávek Aibl, R. Konzal, Ryneš a J. Toufar.

Autoři: ,




Tabulka ligy

Klub Z V VP PP P SKÓRE BODY
1. Plzeň 0 0 0 0 0 0:0 0
2. Pardubice 0 0 0 0 0 0:0 0
3. Olomouc 0 0 0 0 0 0:0 0
4. Sparta 0 0 0 0 0 0:0 0
5. Zlín 0 0 0 0 0 0:0 0
6. Vítkovice 0 0 0 0 0 0:0 0
7. Třinec 0 0 0 0 0 0:0 0
8. Jihlava 0 0 0 0 0 0:0 0
9. Chomutov 0 0 0 0 0 0:0 0
10. Hr. Králové 0 0 0 0 0 0:0 0
11. Kometa 0 0 0 0 0 0:0 0
12. Ml. Boleslav 0 0 0 0 0 0:0 0
13. Litvínov 0 0 0 0 0 0:0 0
14. Liberec 0 0 0 0 0 0:0 0

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze