Po šestnácti letech se ve středu vrátil do města, kde slavil svůj první velký triumf. „Mamko! Tati! Vezu domů zlatou! Zlatou vezu domů! Z Ruská!“ křičel v návalu radosti krátce po finálové výhře nad Slovenskem do kamery v Petrohradě.
Teď sem jedenačtyřicetiletý chlapík přiletěl s národním týmem coby asistent hlavního kouče Jandače před čtvrtečním přípravným utkáním na Světový pohár. Už na sebe nemůže navléct výstroj a vrhnout se do bitvy mezi mantinely, po čemž se mu ukrutně stýská. A tak se aspoň snaží pomoct svým nástupcům. Radí, povzbuzuje. Dál v něm plane touha po vítězství.
Coby hráč se vydal nejméně na dvě úspěšné akce, před nimiž se Česku nevěřilo. A doufá, že i tentokrát může reprezentace kdekomu vytřít zrak. Jako na jaře 2000.
Trenéru Augustovi se tehdy omluvila spousta známých hokejistů. Pozvánka na šampionát proto doletěla i k zatím neprověřenému Prospalovi. Kývl, přestože byla jeho paní v pokročilém stadiu těhotenství.
Nedávno se o tom bavili se ženou a dětmi doma na Floridě, když pořadatelé přesunuli mač Rusko - Česko z Moskvy do Petrohradu. „Je krása vrátit se tam, kde jsem se prvně stal mistrem světa. A o měsíc později jsem se stal prvně otcem.“
Češi i bez mnoha posil z NHL domašírovali k poháru. Prospal, tehdy hráč Ottawa Senators, náležel kdůležitým mužům v sestavě. Opálený a svěží nyní s úsměvem loví z paměti nemilou skutečnost: „Tři týdny jsme s Vencou Varaďou měli na pokoji žaludeční potíže.“
Přesto je Petrohrad v květnu 2000 při jeho toulkách časem zvlášť příjemnou zastávkou.
Podobně jako Toronto 2004. Též do kanadského města na břehu jezera Ontario brzy znovu zavítá. Právě tam se koná Světový pohár. Právě tam Prospal a jeho podceňovaní krajané v semifinále vyzvali Kanaďany v minulém ročníku luxusní sešlosti hokejových hvězd.
„Pokud Češi vyhrají, bude to divnější než kouč Pat Quinn v bikinách s fialovými puntíčky,“ psal nadutě list Montreal Gazzette.
Prospal dobře pamatuje, jak týmem otřásla tragická smrt trenéra Hlinky těsně před startem soustředění. „Bylo hodně na vážkách, co předvedeme. Před čtvrtfinále proti Švédům nám nikdo nedával šanci, ale my je ve Stockholmu smetli 6:1 a rovnou odtud letěli do Toronta, kde jsme hráli super mač.“
Chybělo málo, aby se pyšná Kanada sklonila před hbitými a šikovnými soky, kteří v počtu střel jasně dominovali 40:24. V parádním představení trochu smolně podlehli 3:4 v prodloužení. „Ostudu jsme neudělali,“ říká dost skromně Prospal.
Doufá, že i tentokrát Češi překvapí. Současné předpovědi expertů, kteří přišpendlili Plekance a spol. na poslední místo, bere jako motivaci. Věří v pečlivou přípravu, které s kolegy věnovali stovky hodin. Opět šíří pohodu a energii. A burcuje: „Půjdeme do toho. Všechno na ledě hodláme dělat v maximálním tempu. Nechceme hrát zanďoura.“
