„Beci jsou bolest českého hokeje. Nemáme hráče, kteří by hráli první obranu. Pětadvacet minut za zápas, přesilovky a oslabení. Není to, jako když hrál Tomáš Kaberle či Jarda Špaček.“
Myšlenky je dobré podpořit čísly, a tak třeba před 10 lety byl Kaberle druhým nejvytíženějším hráčem celé NHL (průměr 28:10 za zápas) a přes 20 minut se dostalo 12 českých beků. To v minulé sezoně žádný! To je drsný ústup.
Zmizeli kreativní obránci, vhodní pro dirigování přesilovky. Pro Marka Židlického, posledního z mohykánů, chtěli trenéři v nadsázce během šampionátů posílat speciály, jak moc ho chtěli. A i magazín The Hockey News ve své předpovědi před Světovým pohárem napsal: „Když obránci dostanou puk v obranném pásmu, útočníci nemohou rychle vyrazit vpřed, protože mezi beky není nikdo, kdo by puk rozehrál aspoň trochu rychle.“
Hokej se změnil. Zrychlil. Profese obránce vyžaduje jiné nároky než dřív. „Dnešní hokej v NHL je hlavně o bruslení. Vše se dělá v rychlosti a s tím máme největší problém. Ujel nám vlak,“ míní Michálek.
Pryč je éra bouračů. Drsných svalovců, jejichž hokej byl postavený na tom, že někoho přišpendlí na mantinel. Teď jsou i beci atletičtější. A víc než na rány se i oni soustřeďují na samotný puk. „Hokej se na užším kluzišti zjednodušil. Takže musíte mít hokejku pořád na ledě, být připravený na odraz puku, protože když vám odskočí, jste rázem pod tlakem,“ vypráví Michal Jordán - bek, jenž v zámoří strávil 10 let.
A tady je zřejmě klíč k pojmenování českých potíží. Zatímco Amerika i třeba Švédsko - v minulé sezoně mělo v NHL 15 beků s průměrem nad 20 minut za zápas - zareagovaly, Češi ne. A tak tuzemští obránci „vymírají“, zatímco zámořští klidně po draftu naskočí do ligy.
„Když přijde osmnáctiletý kluk, vypadá, jako kdyby mu bylo 25. Je silný, sebevědomý. Když jsem tam přišel já v osmnácti, měl jsem 50 kilo i s postelí a držel ústa. Nic jsem si nedovolil říct. A oni jsou úplně jiní. Přijdou s tím, že budou vůdčí osobností, a hokejově na to mají,“ všiml si Michálek.
Jakub Nakládal je obránce, který během čtyř let okusil extraligu, KHL i NHL. A upřímně řekne: „Než jsem šel za moře, tak jsem si říkal, že když kluci vypráví, jak je NHL vesmírná soutěž, že to přehánějí. Že jsou Amerikou zblblí. Teď se jim musím omluvit. Byl jsem v pozitivním šoku, když jsem viděl, jaký je to rozdíl oproti KHL.“
Za Calgary letos odehrál 27 zápasů. Teď sice jede na Světový pohár, ale je „nezaměstnaný“, protože stejně jako Jordán nemá angažmá na příští sezonu. Oba jsou optimisté a věří, že kontrakt získají. Že dokončí rozjeté námluvy. „Když jednou NHL zkusíte, tak se vám nechce odcházet,“ ví Jordán.
Shodně tvrdí, že poznali, že jako Češi musí být lepší. Že když jsou na stejné úrovni jako Kanaďané či Američané, dostanou přednost domácí. „A ne vždy máme trpělivost to skousnout,“ říká Jordán.
Snad ji oni dva mít budou. Loni patřili mezi 12 českých beků, kteří si zahráli v NHL. To Kanada jich měla 145, USA 88, Švédsko 30. Rusko jen 12 (konkuruje KHL) a Finsko 6. Zdá se, že „nevymírají“ jen Češi.
