"Zranili se nám tři gólmani, šel jsem do Vítkovic na kolenou prosit, jestli nám nějakého brankáře nepustí," vzpomíná Mojmír Trličík, tehdejší kouč Frýdku-Místku.
Dostal Pruska z juniorky, že prý má talent. "Hned v první minutě dostal gól z půlky, trochu jsem se zhrozil, ale pak měl třicet parádních zákroků. Chytal výborně." Tehdy začala Pruskova cesta mezi brankářskou elitu. V extralize patřil k nejlepším, chytal v reprezentaci. Z mistrovství světa v Norsku má zlato. "Tam jsem byl ale jen jako druhý náhradník, ani jsem se nepřevlékal do výstroje," mávnul rukou nad medailí.
"Hašek, Turek, Čechmánek nebo Hnilička do zámoří odcházeli jako reprezentační jedničky. Já ne, ale chci se o místo v bráně porvat." Budoucí konkurenty Lalima a Hurmeho studoval na internetu.
Něco vyzvěděl i od agenta a nového spoluhráče Martina Havláta. V novém klubu si řekne o starý typ helmy s mřížkami, dvouciferné číslo přes dvacet a počká na šanci. "Když přijde, chytím ji za pačesy."