"Ale v prvním roce jsem ve Vsetíně nastoupil pouze k jedinému zápasu v základní části," řekl Srdínko.
Ale přesto se titul počítá, ne?
Oni ho počítají. Takže ano...
Nejdříve to vypadalo, že byste mohl být na finále na v pořádku. Proč to pak nevyšlo?
Zranění se rychle hojilo (Srdínko byl na operaci nosu - pozn. autora). Já jsem se zakousnul a když už jsem se z toho takhle vylízal, tak jsem to chtěl s celoobličejovým krytem zkusit. Šel jsem co nejdříve na led, takže devět dní po operaci už jsem bruslil. Jenže tělo na to asi nebylo připravené a já jsem z toho dostal zánět šlach v kotníku.
Takže nakonec jste nemohl hrát kvůli té noze?
Ano. Mám ortézu, nešlo to. Chtěl jsem strašně nastoupit, abych pomohl. Doktoři říkají, že to má spojitost s tím prvním zraněním.
Asi bylo hodně těžké se na spoluhráče jenom dívat...
Potřeboval jsem nějak vybít energii, kterou jsem měl ještě v sobě. Na play off jsem se moc těšil, škoda.
Přijel jste s týmem do Ostravy i na první utkání s Vítkovicemi?
To ne.
Teď jste tady. Takže jste věděl, že to bude rozhodující zápas.
Kvůli tomu to nebylo. Ale to bych moc kecal... Vlastně je to pravda. Všichni jsme věřili, že to skončíme. I podle toho zápas vypadal - kluci nastoupili úplně fantasticky, hráli hrozně zodpovědně. K tomu není co dodat.
Proč jste utkání nesledoval alespoň ze střídačky?
Protože už tam bylo moc lidí a já bych se tam kvůli pravidlům nevešel.
V čem byla největší síla Sparty?
Čtyři kompletní útoky, které podávaly výborné výkony. A navíc skvělý gólman Petr Bříza. Jedině tak se dá vyhrát.
Teď se alespoň můžete aktivně zapojit do oslav, ne?
Musím opatrně, protože kvůli tomu zranění jím hodně prášků. A nemůžu si dovolit nějaký problém, abych se třeba pak vyřadil na měsíc. Já budu muset střídmě.
A ostatní?
To bude velké...
