Zářil paradoxně v týmu a v sezoně, kdy Energie tolik neválela. Po celou sezonu zasněně hleděla na desítku, nakonec hrála jen play-out, i když záchranu měla pojištěnou před jeho začátkem. Těžké chvíle pro Romana Vlacha. Jemu se dařilo, týmu tolik ne. "Příští rok už si chci play-off zahrát," hlásí.
Letošní dvanácté místo hodnotíte jak?
Nechci říct vyloženě úspěch, ale jsme rádi, že jsme se zachránili před začátkem play-out. Chtěli jsme do předkola, chvíli jsme byli zklamaní. Hodnotím sezonu ani jako dobrou, ani špatnou.
Trenér Mlejnek říkal chvalitebná.
(úsměv) Asi tak, dával bych nejspíš stejnou známku.
Je nakonec trochu nevýhoda blízkost předkola?
Jakmile tým čuchne k možnosti hrát play-off, musí být chvíli zklamán. Na stranu druhou nechci tým podceňovat, ale my jsme měli horší kádr než Liberec nebo týmy v desítce. Ukázali jsme si, že jsme v předkole mohli být. Ale dvojka je asi dobrá známka.
"Příští rok tu bude tým zase o kousek lepší. Uvidíme, kde budu hrát." |
Málokdo rád hodnotí sám sebe, ale jak jste spokojen se svými výkony?
Souhlasím, nerad hodnotím sám sebe. Musím říct, že z osobního hlediska jsem celkem spokojený. I když to samozřejmě mohlo být ještě lepší. Doufal jsem, že by se sezona mohla povést. Předešlé dva ročníky jsem neměl nejlepší. Mrzí mě, že nebylo play-off, protože zápasy tam mají úplně jiné tempo a nasazení.
Bodově nejlepší sezona v extralize, i pocitově?
Jo, určitě. Hlavně jsem rád za tolik prostoru na ledě. Věděl jsem, že když dostanu dostatek prostoru, můžu týmu výrazněji pomoct. Důvěra trenérů hrála velkou roli, snažil jsem se ji vrátit.
Chtěl jste ukázat, že můžete táhnout tým?
Pokud člověk hokej umí, tak prostor na ledě je důležitý. Rozhodně se dávají góly těžko, když jste na ledě tři minuty za zápas. Nebo jako letos já, když hrajete osmnáct dvacet minut. Tím prostorem to bylo. Chtěl jsem ukázat, že hokej hrát umím a pomoct týmu. Ve Zlíně to bývalo jiné, první lajny byly dané.
Proč to nešlo už loni v Liberci?
Tehdy měli úzké hřiště, letos ho roztáhli. Nejsem nějaký bourací typ nebo hráč pro styl nahoď a jeď. Ve Varech mi hřiště vyhovuje, větší prostor. Hra je jiná, víc se tvoří.
Hra Varů vám seděla?
Hrálo se mi dobře. A měl jsem dobré spoluhráče. Na začátku se sice kluci kolem mě dost měnili, ale hrál jsem dlouho s Jirkou Doležalem, než odešel. Pak tam byl Kobli (Koblasa) a naposledy Micoun (Micka). S klukama jsem si vyhověl.
Častá změna spoluhráčů v útoku vám nevadila?
Čím častěji s klukama hraju, tím víc se sehrajeme a zvykneme si na sebe. Na stranu druhou to tak v klubech bývá, že trenéři hodně míchají sestavou. Nejdéle jsem vydržel asi s Tomášem Mickou naposledy, jinak se tam kluci točili. (úsměv) Není to jako kluci v první lajně, kteří spolu hráli skoro celou sezonu.
Cítil jste o to větší důvěru a volnost? Na ledě to tak vypadalo, sem tam nějaká kudrlinka…
No, tím jsem pověstný. (smích) Důvěru jsem cítil, což je pro každého hráče super. Může si třeba dovolit jednu dvě chyby a ví, že ho trenér nevyndá. Ale pořád je lepší mít stálé spoluhráče, zvyknete si, kdo kam najíždí a podobně. Časté změny způsobily i zranění. Je spíš otázka na trenéra, proč se tolik kluci točili. Já s tím velký problém neměl.
Roman Vlach mimo ZlínBílí Tygři Liberec 28 záp./1+4 HC Energie 59 záp./19+17 |
Vám osobně se dařilo, týmu tolik ne. Psychicky náročné?
Je to tak. Když se teď dívám na kluky v play-off, tak mě to mrzí. Každý si chce zahrát play-off, každou sezonu se na něj těším. Dva roky po sobě jsem si ho nezahrál. Příští rok už bych do play-off zase rád skočil, zápasy jsou úplně jiné než v základní části. Vyhecované, plné soubojů a nasazení. Uvidíme co příští sezonu, kde budu a podobně.
V Energii jste jen hostoval, řešíte budoucnost?
Řeším, řeším. Většinu jednání ale nechávám na agentovi. Nějaké možnosti jsou, většina klubů složení kádrů řeší zhruba v tomto termínu. My nejsme výjimka. V nejbližších dnech bychom měli nějak rozlousknout, zda zůstanu ve Varech, nebo co bude dál.
Rád byste zůstal?
Mně se ve Varech líbí, vůbec se tomu nebráním. Musím říct, že Vary si mě vzaly, když se mi tolik nedařilo a neměl jsem nejlepší období. Dostal jsem od nich důvěru, za kterou jim musím poděkovat. Asi bych rád zůstal, ale nechávám všechno blízké budoucnosti.
Ale Vary dlouho čekají na play-off...
Myslím, že tým by tady mohl zůstat celkem pohromadě, moc kluků by snad odcházet nemuselo. Je vždycky dobré, když je tým delší dobu spolu a zvyknou si kluci na sebe. Kluci by tady mohli mít dobrý tým a příští sezona by mohla být ještě lepší než letošní.
A co Zlín? Četl jste, že by vás otec rád zpátky?
Kluci mi to říkali. Já to snad ani nečetl, většinou projedu jenom nadpisy. Takže celý článek jsem nečetl. (úsměv) My si ale občas voláme, vím o tom. Ale nevím, zda nebudou ve Zlíně nějaké změny.
Ptal jste se otce, jakou roli by pro vás v týmu měl?
Každý by rád věděl, jakou bude mít roli v týmu. Jenže tak to obvykle nebývá, všechno se odvíjí od výkonů na ledě. Nevím co Péťa Čajánek nebo Péťa Leška, zda nebudou končit. Jsou to hokejově starší chlapi a sami ještě nemají jasno. Jsem hráč Zlína, kdo ví, zda mě znovu pustí na hostování nebo na přestup. Otazníků je hodně, není to jednoduché rozhodování.
"Když hrajete za zápas tři minuty, góly se dávají hůř. Hrál jsem hodně." |
Ze Zlína jste odešel i kvůli tátovi, pořád důvod trvá?
Zase jsme o dva ruky starší a zkušenější. Zkušenějším co se týče psychické odolnosti. Bylo to specifické. Věděl jsem, že to nedělalo dobrotu. Když jsem seděl na střídačce, v šatně. Viděli jsem se často, na ledě, doma.
Bylo převlachováno?
(smích) Přesně tak, už toho bylo hodně. Proto jsem odešel a uvedl tátu na střídačce jako jeden z hlavních důvodů. Teď jsem zase starší, asi bych si tak těžkou hlavu nedělal.
Nemáte to tak, že pod tátu už hrát nepůjdete?
Ne, to ne. Potřeboval jsem sám sobě dokázat, že hokej umím hrát. Možná i některým jiným. Nad tím ale nepřemýšlím. Sám sobě jsem potřeboval dokázat, že můžu být bez táty. Něco jiného bylo, když byl táta asistent a hlavním koučem byl pan Venera. Jako asistent do dění tolik nezasahoval. Ale chtěl jsem ukázat, že můžu být bez Zlína. Snad se povedlo.
Vlach st.: Romana bych do týmu chtěl, ale má svoji hlavuRostislav Vlach byl vlastně důvodem Romanova odchodu ze Zlína. Tamní rodák už nechtěl hrát pod otcem. "Kdo to nezažil, asi to pořádně nepochopí. Nevím, jak to mají třeba Vláďa Růžička ve Slavii nebo David Výborný v Boleslavi, ale v danou chvíli to u nás nedělalo dobrotu," vysvětluje Roman Vlach. Sbalil věci a v létě 2012 odešel do Liberce. Mateřský klub si práva na šikovného útočníka nechává, hráče pouští jen na hostování. Tygři měli být ideální smečkou pro dravého forvarda. Nebyli. Až po přesunu do Karlových Varů se začal prosazovat. Letos si dokonce vydobyl pozici druhého centra. "Hokejově vyzrává. Ve Varech hraje druhou lajnu, má hodně prostoru na ledě. Přesto to potřebuje," myslí si otec Rostislav, stále hlavní kouč Zlína. Sám mu tolik času na hřišti nedával. Sázel na zkušenější, možná tak trochu s podvědomím, že by mu někdo mohl předhazovat protekci svého syna. "Tady měl smůlu na zranění. Konečně byl delší dobu zdravý a hned se ukázal v dobrém světle." Bývalý vynikající hráč národního týmu si formy svého syna musel všimnout. Při posledním měření sil totiž zápas gólem v poslední minutě rozhodl. "Romanovy výkony sleduju, ale vzájemné zápasy nijak zvlášť neprožívám," tvrdí otec. Kdysi mu vyčítal malý důraz v soubojích a špatnou defenzivní činnost. Roman za dva roky mimo Zlín udělal posun kupředu. Nechtěl by ho kouč zpátky do týmu? "Záleží na něm, samozřejmě bych ho do týmu chtěl. Musí ale sám chtít, těžko mu můžu něco říkat. Má svoji hlavu," usmívá se. Obnoví Vlachové spojení v jednom týmu? Aktuálně je nejvyšší čas dojednat Romanovi působiště pro příští sezonu. Trenér se přednostně soustředí na boje play-off, které Valaši vedou. |
