"Prostě musím mít pocit, že týmu ještě něco mohu dát. Když budu cítit, že jsem zbytečný, skoro až trapný, tak to nemá cenu ani pro mě, ani pro klub," popisuje. Jak zdůrazňuje, motivace mu nechybí, ani chuť pořád neztratil. "To bych v mých letech nepodstupoval tenhle trénink, ale zatím ho podstupuji rád."
Jenže momentálně ví, že to pořád není ono. I proto neodjel s litvínovským mužstvem na turnaj do Trenčína a raději zůstal v Praze, kde bydlí, a chodil si zabruslit do Letňan. "Ještě nemám natrénováno, na zápas nejsem připravený. Doufám, že se do toho dostanu a sezonu budu moct odehrát. A především budu Litvínovu platný."
Před dvěma týdny při startu přípravy přitom říkal, že si dá na rozhodnutí dva týdny, jenže teď ortel oddaluje. I proto, že si chce příští týden v přípravných duelech konečně vyzkoušet, jak na tom skutečně je.
"Zatím jsem do světa nic nevykřiknul a asi jen tak nevykřiknu. Až v přátelácích se ukáže, jak jsem na tom," vypráví. "Nebude to nic směrodatného, co by mě mělo ovlivnit, ale něco mi to ukáže. Když to bude špatné tak, že by to v extralize mělo být nějaké fiasko, tak raději skončím, než abych se někde trápil."
Po návratu z NHL sužují Ručinského zdravotní trable, kvůli kterým nezvládá odehrát kompletní extraligovou sezonu, přesto se hokeje nechce vzdát.
Ovšem Ručinský není v Litvínově jediný veterán, který testuje, co jeho tělo vydrží. Zpět ze Sněmovny je i Jiří Šlégr, který se před měsícem a půl vzdal poslaneckého mandátu a teď sní o extraligovém comebacku.
"Návrat je pro něj těžký, ale přes léto hodně zhubl, makal na sobě a já mu jen přeju, ať se mu to podaří. On patří na led a ne někam do Sněmovny. Na ledě vyrůstal a hokej je celý jeho život," říká jeho souputník Ručinský.
Potkají se oba v září v dresu Litvínova na ledě?
