V druhé třetině padly ještě čtyři góly. Po střele Martince vedla Sparta 3:2. Slávistická obrana propadla proti bruslařské exhibici soupeřových es Výborného a Vůjtka. "Udělali jsme chybu, ale Martinec byl v brankovišti," komentoval to Růžička.
O přestávce šel za ostatními do kabiny. Trenérům se do práce nepletl, i když má v týmu velkou autoritu. Chodil od jednoho k druhému, trousil slovíčka na povzbuzení. "Máme dost mladých kluků, potřebují to. Než dojdu do kabiny, rozmyslím si, co komu říct," vysvětlil.
Začala poslední třetina a hlasatel ke všem třem sparťanským gólům oznámil druhé asistenty.
"Jenom sparťanům napište ještě třetí!" láteřil.
Chybělo patnáct minut do konce, zraněný kapitán nepropadal beznaději. "Na to, jaký má Sparta kádr, hrajeme dobře. Jedna rána a může to být tři tři." Jenže čas se krátí, šest minut před koncem odešli na trestnou lavici sparťan Sýkora a slávista Hrbek. Slávistický kouč Beránek poslal na led dva beky a útočníky Doležala s Kopeckým. "Doležal má periferní vidění a skvělou přihrávku. Kopecký je rychlý a umí dát gól. Proto se takoví hráči napojují na sebe." Tři minuty do konce slávistickou naději držel gólman Roman Málek. Právě chytil další střelu.
"Čape!" vykřikl Růžička. "To je gólman! Pomohlo mu, že chytá za Blažkem. Hodně se učí a maká v tréninku." Poslední minuta, slávisté se mořili před vlastním gólmanem, atakující sparťané jim likvidovali rozehrávku. "Pojeď s tím pukem dopředu," křikl Růžička. Už je konec, Slavia prohrála. Co vytknout? Kapitán zavrtěl hlavou.
Růžičkův tým se vyrovnával s porážkou.
Útočník Kucharčík stál smutně opřen o mantinel, obránce Krajíček cestou do kabin práskl hokejkou o zeď. Růžička vypadal klidně. "Kdybych měl hokejku v ruce, taky bych si praštil."