Sedm gólů ve finále. Na tenhle kousek čekala hokejová extraliga dlouhých šestnáct let. Až minulý měsíc sestřelil karlovarský útočník Jaroslav Kristek sedmi góly Slavii.
V základní části přitom nastřílel dohromady šest branek. Dalších deset si schoval až na play-off. Sedm z nich na finále.
Aby vytvořil nový český rekord. "Hokejové statistiky moc nesleduju, ale o tomhle vím," říká. K vyrovnání federálního rekordu Žigmunda Pálffyho mu scházel jediný gól.
Na trenčínského "barona" se chodíval dívat už jako malý kluk. Ještě ve Zlíně. "Jako žák jsem nevynechal jediný zápas. Zlín proti Trenčínu, to bývalo velké derby. Na Pálffyho si pamatuju, co on si dovoloval na ledě už jako mladý hráč, to bylo něco neskutečného. Byl to vynikající hráč."
Máte něco společného?
Já se k němu nechci vůbec přirovnávat, to by vypadalo, že se vytahuju (smích). Je to technický hráč, stejně jako já. Žádný bourák. Možná v tomhle.
Vyhrál jste v anketě o sportovce měsíce. Co vůbec říkáte anketám?
Potěší to. Štěstí je ale vrtkavá věc. Jednou pošle člověka nahoru, jindy ho dostane dolů.
Jak zařídit, abyste se dolů nedostal?
Je to všechno o hlavě. To mám už vyzkoušené. I když se zrovna daří, člověk musí pracovat pořád stejně.
V základní části jste ale góly moc nesbíral.
Přemýšlel jsem nad tím. Možná moc. V play-off jsem se uvolnil a najednou to bylo lepší. Musím být v pohodě, pak to funguje.
Nebo přes léto znovu nastřílet pět tisíc puků z prkna.
Ve Zlíně se to osvědčilo. Nevím, jestli to tenkrát zavedl trenér Venera... ale třeba u Balaštíka to taky fungovalo. Vždyt vyhrál třikrát kanadské bodování.
Pomohlo to i ve Varech?
Určitě. Trenér Venera vnesl do tréninku prvky, na které kluci nebyli předtím zvyklí. I ti, kteří tomu ze začátku moc nevěřili, museli nakonec uznat, že to k něčemu bylo. Dávali jsme pak víc gólů. Vyplatilo se to. Asi nikdo nečekal, že nastřílíme v sezoně tolik gólů. Jen doufám, že v tom budeme letos pokračovat.
Držíte střelecký rekord v play-off. Svazuje to?
Asi jsem si na sebe upletl bič (smích). Nesmím nad tím moc přemýšlet. Když to půjde, tak to půjde. Já pro to udělám všechno. V sezoně bude ale stejně rozhodovat týmový výkon. Idividuality měli v Pardubicích. A podívejte, kam to vedlo. Když je dobrá parta v kabině, šlape to dobře i na ledě.
Nezmění to noví trenéři?
My jsme s tím už trochu počítali předtím, že dojde k výměně. Trenéra Palečka neznám osobně, nevím, jaký typ trenéra to je. Jen jsem slyšel, že je podobný trenéru Venerovi. Myslím, že by to mohlo fungovat.
Změnil se i první asistent. Místo Baďoučka je Antonik.
Za tu práci v juniorce si zasloužil posunout se dál. My jsme taky rádi, že bude u nás. Všichni ho známe.
Do příjezdu Palečka vede tréninky on. Jaká to je změna?
Žádná. První týden je vždycky stejný. Fotbal proložený posilovnou.
Pak ale změny určitě budou, ne?
S lyšel jsem, že bude letos víc běhání. Uvidíme, jak to budou snášet klouby (smích).
Minulý rok jste jezdili spíš na kole.
Alespoň bude nějaká změna. Příprava je o kondici, v tom je každý rok stejná. Je to dřina, k hokeji to ale patří. Člověk se s tím musí smířit.
Raději běháte nebo jezdíte na kole?
Já mám raději spíš kolo. Při běhání trpí klouby. Záleží ale na tom, na čem se běhá. Na trávě nebo v lese to špatné není, na betonu to bolí.
Asi nejvíc bolí návrat z dovolené.
To je jasné. Když je pauza dlouhá, než se do toho člověk zas dostane... Letos to ale nehrozí, přestávka byla krátká.
Jak jste si užil volna?
Bylo to takové narychlo. Volna moc nebylo Teď jsem se navíc dozvěděl, že budeme trénovat až do čtvrtého července. Bude toho docela hodně. Dobře potrénovat je ale zapotřebí.
Dovolenou jste ale stihl.
Zrovna předevčírem jsem se vrátil z Ameriky. Hned jak jsme dostali volno, odletěl jsem. Ani jsem nepobyl doma.
Proč tak narychlo?
Mám toho teď hodně. Koncem června chystám svatbu doma ve Zlíně.
Tak daleko? Na vzdálenost mezi Zlínem a Vary si stěžoval i bývalý kouč Venera.
Cestování je opravdu hodně. Hlavně v létě, to jezdíme domů každý víkend. V sezoně už to tak často nebývá, maximálně dvakrát do měsíce. Stejně jsem ale letos najel přes třicet tisíc kilometrů.
Venera najezdil přes sto tisíc.
V jeho případě ale o odchodu rozhodlo podle mě spíš to, že se mu narodil vnuk. Dlouho nebyl doma, chtěl být s rodinou. Byl tu tři roky, odešel na vrcholu. A myslím, že udělal dobře.
Nezastesklo se i vám?
Proč? Kádr tu zůstal stejný. Pořád je tady perspektivní mužstvo. V loňských výkonech můžeme dál pokračovat.
A vy budete zase po každém zápase obsypaný novináři. Nestýská se vám po ruchu play-off?
V sezoně mluvili zas jinačí kluci. A ani tohle mi nevadilo. Na zájem novinářů jsem byl zvyklý z Ameriky, tam za námi chodili celkem často.
Vzpomenete si ještě na loňské trápení se zraněným obličejem?
Byla to smůla. Dařilo se mi a těsně před koncem základní části jsem se takhle zranil. V předkole to pak už nebylo ono. I letos jsem měl v sezoně hluchá místa. Raději se tím ale nezabývat (smích).
Změnil jste něco v předzápasové přípravě?
Když se mi nedařilo? Asi všechno (usměje se). Měnil jsem hokejky, hledal jsem pořád tu správnou.
Takže se dá říct, že jste konečně našel, ne?
Jenže jsem ji zlomil. V předposledním zápase se Slavií.
To jste se jí pěkně odvděčil.
Já se ji snažil co nejvíc šetřit. I na tréninku jsem s ní dával jen lehké rány. Abych ji náhodou nezlomil (smích). V hokejkách to ale není. Je to v hlavě. Jakmile jsem začal hrát jednoduše a chodil víc před bránu, začalo se to vyplácet. Možná mi pomohlo i štěstí. Bylo by mi ale k ničemu, kdybych před tou bránou nestál.
Neříkejte ale, že si letos nebudete nové hokejky pečlivě vybírat.
To jo. Že je to ta správná hokejka, to musíte v ruce hned cítit. Kdo nehraje hokej, asi to nepochopí.
Co když se letos vaše série tak nepovede?
Může se to stát. Někdy si člověk objedná před začátkem sezony a pak mu přijdou jiné hokejky. Víte to, ale už s tím nic neuděláte.
Budete mít široký výběr?
Uvidíme. Co přivezou, z toho si vybereme. V Americe bylo hokejek asi víc. A mohli jsme je vyzkoušet i na ledě. Tady ta možnost bohužel není.
Takže pomáhá lidová tvořivost?
Když hokejka nesedne, musí se trochu upravit. Přihnout nebo naopak vyrovnat. Někdo hokejku brousí, protože má širší lopatu než chtěl. Každý podle sebe.
Co s hokejkami děláte vy?
Bylo toho tolik, že si to už nepamatuju (smích).