Proč jste se rozhodl pro odchod ze zámoří?
Po sezoně jsme jednali s Minnesotou o nové smlouvě, ale nedohodli jsme se na podmínkách. Pak přišla nabídka ze Spartaku a mě napadlo, proč vlastně nezkusit zase na chvilku evropskou soutěž.
Co konkrétně se vám na té myšlence zamlouvalo?
Mluvili jsme hlavně o tom, že bych měl dostat víc prostoru na ledě. To mě lákalo. No a samozřejmě se tady hraje trochu jiný hokej.
Takže žádné zklamání z neúspěšného jednání s Minnesotou?
Trošku asi ano, ale ne moc. Nabídku od Spartaku jsem bral jako novou výzvu. Rychle všechno přebolelo, teď už se těším na působení v Rusku.
Čeká vás sezona v úplně nové soutěži. Co očekáváte od Kontinentální ligy?
Doufám, že bude na hodně vysoké úrovni a že začne konkurovat NHL. Podle mě to bude jedině dobře. Už dost hráčů se přesunulo z NHL do Ruska a myslím, že to na úrovni soutěže bude znát.
Když už jsme narazili na přestupy z NHL do Ruska. Co říkáte na rozhodnutí Jaromíra Jágra?
Jsem přesvědčený, že to je ta nejlepší možná reklama pro Kontinentální ligu.
A věřil jste tomu, že opravdu odejde ze zámoří?
Ano i ne, těžko říct. Pravdou je, že se o jeho přesunu šuškalo už dlouho. Myslím si, že už v NHL dosáhl všeho, co chtěl. A teď má novou motivaci.
Vy sám berete NHL za uzavřenou kapitolu, nebo se do ní časem vrátíte?
Člověk nemá nikdy říkat nikdy. Každopádně jsem teď podepsal na dva roky smlouvu se Spartakem, a tudíž počítám, že dva roky zůstanu v Moskvě.
Nebojíte se trochu toho přechodu? Přece jen Amerika a Rusko, to jsou dvě zcela odlišné země...
Určitě to nebude tak, že bych si za týden zvykl. Ale byl jsem třeba loni na mistrovství světa v Moskvě a město se mi hodně líbilo. Po téhle stránce nemám strach.
A po jiné?
(usmívá se) Myslím, že pro mě bude daleko větší problém zvyknout si na velké kluziště. Deset let jsem hrál na úzkém, a tak to asi nějakou dobu potrvá. No, snad mi na to bude srpen stačit.
V NHL jste vystřídal tři kluby, Minnesotu, Philadelphii a Phoenix. Kde se vám líbilo nejvíc?
Asi ve Phoenixu. Tam jsem do NHL vstoupil, takže to pro mě bylo zásadní. Tím ale nechci říct, že bych na další dva kluby měl špatné vzpomínky. Třeba v Minnesotě se mi narodil syn, takže na tu budu taky vždycky vzpomínat jen v nejlepším.
Odchodem do Ruska se nezmění jenom velikost ledové plochy a styl hokeje, ale i jazyk. Jak jste na tom s ruštinou?
(směje se) Tak s tou si zatím opravdu ještě netykám. Určitým způsobem rozumím, ale s mluvením je to horší. Navíc ta jejich azbuka... Tu než se naučím, to bude taky chvilku trvat.
Trenér Říha uvedl, že vesměs všechny pokyny udává v ruštině, nemáte problém někdy pochopit, co vlastně chce?
Kdepak. On to sice řekne nejdřív v ruštině, ale pak to zopakuje ještě i v češtině. Za to jsme mu moc vděčni. (směje se)
Jinými slovy jste uvítal, že ve Spartaku budou kromě vás ještě další dva Slováci?
Samozřejmě, vždycky je lepší, když si s někým můžete promluvit v rodném jazyce. Musím říct, že v tomhle směru jsem měl v kariéře vždycky štěstí. Pokaždé se mnou byl v týmu nějaký Slovák.
Jak vůbec vycházíte s trenérem Říhou? On působí dost diktátorským dojmem...
Já bych ani neřekl. V Minnesotě jsem dva roky zažil Jacquese Lemaira a to je diktátor. (usmívá se) Ti dva se vůbec nedají srovnat. S trenérem Říhou je to naprosto v pohodě.
V minulosti jste působil také v české extralize, konkrétně ve Vsetíně. Jak na tu dobu vzpomínáte?
Skvělá parta, fantastičtí diváci. Bohužel, měli ekonomické problémy a to se vždycky projeví na výkonech hráčů. Začnou myslet na úplně jiné věci, hlavně na to, jak uživí rodinu, a je zle.
A co vy a slovenská reprezentace?
Všechno bude záležet na zdraví a formě. Uvidíme, jestli mě trenéři budou chtít. Každopádně jsem přesvědčený, že už se nikdy nebude opakovat výpadek z letošního šampionátu. Hodně kluků odešlo z NHL do Evropy, takže na příštím mistrovství bude mít Slovensko určitě velmi dobrý tým.
