Selingr dlouho nemohl nastoupit kvůli zraněným žebrům. "Už deset dní ale trénuju a cítil jsem se dobře," tvrdil.
Znojemský soubor tak znovu předvedl, jak těžké je ho udolat na jeho vlastním ledě. Orli tu vyhráli už osmý z posledních devíti zápasů, když zvládli úmornou taktickou bitvu. "Kdyby se body dělily na půlky, bylo by to spravedlivější," mínil hostující kouč Zdeněk Venera. "Kdepak, to neberu. Vary mají bodů dost, ale nám se ten druhý hodně hodí," opáčil s úsměvem znojemský asistent Jan Votruba.
Orli si triumf zasloužili především za udatnost, s níž se bijí s nepřízní osudu. Domácí tým, kterému stále chybí čtyři zranění útočníci, nebyl v zápase hokejově lepší, ale aktivnějším Varům srdnatě vzdoroval.
"Hlavně ve druhé třetině jsme byli i kvůli faulům pod obrovským tlakem. Docházely nám síly, ale nakonec jsme to dotáhli do prodloužení," oceňoval Votruba.
Jako už mnohokrát mohli Znojemští děkovat svému famóznímu gólmanovi Jiřímu Trvajovi. Ten se nejvíc zaskvěl ve 22. minutě, kdy vleže lapačkou chytil střelu obránce Mudrocha, který pak jen nechápavě kroutil hlavou.
Stejný výraz zůstal hostujícím střelcům po celý zápas, znojemského mága totiž nepřekonali. "S Karlovými Vary je to vždy psychicky náročné. Nepadá moc gólů, takže každá chyba může rozhodnout," vyprávěl Trvaj. "Ve druhé třetině byly chvíle, kdy jsem se hodně zapotil. Ale v závěru jsem naopak mrznul."
Orli totiž v koncovce zmobilizovali síly a dočkali se gólu, když Selingr vyškolil brankáře Sáblíka.
"V první chvíli jsem chtěl vystřelit, ale Sáblo proti mně vyjel. Tak jsem mu udělal kličku a z brankové čáry jsem to hodil na branku, kam si to srazil obránce," popisoval Selingr svou trefu. Jedinou a vítěznou zároveň.
