Kdyby se Leška takhle neskácel, případně vyskočil rychleji, mohl by třeba soupeři v zakončení akce zabránit. Například v zámoří by ho za takový výstup stihl výsměch a ostrá kritika. „Dostal jsem loktem, byl jsem otřesený,“ hájil se Petr Leška.
Vážně nemohl hrát? To ví jen on. Nežádoucí móda simulování každopádně zaneřádila play-off. Hokejisté se povalují, svíjejí se, aby přesvědčili sudí o nesmírné závažnosti protivníkova zákroku.
Přitom se to říká o fotbalistech: „Častěji padají, než hrají.“ Jenže móresy z trávníků se přenesly i na led.
Po pátém zápase čtvrtfinále proti Znojmu vyrazil ze slávistické kabiny rozzuřený asistent OndřejWeissmann a křičel: „To není hokejista, to je skokan na ledě!“
Slavia ten zápas prohrála. Její hráči se vztekali, že si Znojmo k mnoha přesilovkám pomohlo přihráváním faulů. Nejvíc spílali slovenskému šikulovi Uramovi. „On je padáním a stěžováním si pověstný,“ tvrdí bývalý hokejista a trenér Jaroslav Holík.
Pověst simulantů mají rovněž někteří zlínští hráči. Útočníka Balaštíka třinečtí fanoušci při vypjaté čtvrtfinálové sérii překřtili podle pohádkové postavy na „Létajícího ševce“.
Proč? Hlavně kvůli čtvrtému utkání, které měl Třinec výtečně rozehrané. Byl blízko vedení 3:1 na zápasy. Jenže pak rozhodčí Minář zapískal třineckému Zadinovi sporný faul na Balaštíka a Zlín utkání obrátil.
A ironického označení „soubor padavek“ se mužstvo nezbavilo ani v semifinále. Balaštík, Leška, Barinka. Na tuhle trojici jsou Plzeňští naštvaní nejvíc.
„Zlín to u nás bude mít těžké, hlavně pan Balaštík,“ řekl před nedělním zápasem brankář Roman Málek pro klubový internetový server.
Sami hráči Zlína obvinění rezolutně odmítají. „To už je obehraná písnička,“ pravil útočník Petr Leška.
„Když máte proti sobě slabšího soupeře, tak se brání. A fauluje.“ Jenže Barinka včera ve druhé třetině opět podal „pěkný“ herecký výkon.
Matějovský ho podrazil, on se odrazil jako krasobruslař a za vyumělkovanou piruetu byl vyloučen také on.
Jistě, těsně střežení útočníci se simulováním mnohdy snaží upozornit na skryté nečisté zákroky, jichž je v play-off rovněž mnoho.
Ovšem to teatrální kousky hokejistů obhajuje jen chabě. Nelítostný kritik Jaroslav Holík tenhle neduh nesnáší: „Já za to kluky v reprezentační dvacítce vždycky seřval. My Češi máme v krvi pořád někoho přečurávat. Nemáme úctu k fair-play.“
Hokejisté se v poslední době často uchylují k teatrálním pádům, jako by je odkoukali od fotbalistů. Hráči Zlína nejsou výjimkou. |