V polovině srpna oslavil Jiří Šlégr zisk Stanleyova poháru s Detroitem spolu s Haškem, Kohnem a Fischerem na tour v Česku a odletěl do Vancouveru, kde několikrát potrénoval s mladými talenty tamních Canuks. Klub NHL ale zahajuje v těchto dnech přípravný kemp a český obránce by tak neměl prostor na ledě. Proto se rozhodl přiletět zpět do Česka a začít sezonu v Litvínově.
"Měl jsem i jiné nabídky z ligy, ale já jsem v Litvínově vyrůstal a jsem zdejšímu klubu zavázán. Bez něj bych v hokeji nedokázal to, co se mi podařilo," říká. "Litvínov byl první klub, kam jsem volal."
Už během minulé sezony sledoval v Americe boj Litvínova s Kladnem o záchranu v extralize. V Atlantě se hecoval s "Kladeňákem" Františkem Kaberlem. "Trošku jsme se provokovali," říká.
Šlégr absolvoval po příletu s Litvínovem dva tréninky, o kterých nikomu neřekl, aby se mohl v klidu aklimatizovat. "Ale kondičně jsem byl dobře připravený, jenom mi trošku dělalo potíže spaní kvůli časovému posunu.
Před zápasem se Znojmem se soustředil, telefon raději předal otcovi, aby ho nevytrhovali známí a novináři. "Věděl jsem, že si všichni budou říkat: Hráč z NHL, tan by měl něco předvést. Ale to není tak jednoduché, na ledě bylo dost kvalitních protihráčů," všiml si.
Samotný zápas, do nějž jako jediný litvínovský hokejista nastoupil s červenými rukavicemi Detroitu, začal málem chybou, chtěl na modré přiťuknout puk na slepo spoluhráči, ale místo něj se za ním přiřítil znojemský forvard a málem se dostal do nebezpečného brejku.
"Trochu mi nejdřív dělalo problémy širší kluziště a taky hra bez ofsajdu na červené," připustil. "Ale nakonec jsem si zvykl, půjde to."
Za chvíli už se na ledě rozkoukal, hrál s přehledem a s jistotou, vydatně podporoval ofenzivu. Dokonce měl i první šanci zápasu: to když si najel skoro až na brankovou čáru u pravého mantinelu a bekhendovým nahozením málem překvapil soupeřova brankáře Svobodu. Puk se plazil podél čáry, ale skončil vedle.
Díky obránci, který vstřelil v semifinále olympiády 1998 v Naganu památný gól Kanaďanům, se hlediště litvínovského stadionu na to, že oba kluby braly utkání spíš jako přípravu, přeci jen slušně zaplnilo. "Tak jak se těšíš na Šlégra?" plácali si před zápasem po zádech desetiletí kluci.
Ten je nechtěl zklamat, chtěl něco ukázat. Třeba v brejku proto místo střely z nebezpečné vzdálenosti volil otočku a bekhendovou nahrávku na spoluhráče. Nejvíc ale diváky nadchnul v polovině první třetiny, kdy znojemského Ludvíka zastavil parádním bodyčekem.
"Jinak ale bylo těžké proti nim hrát," všiml si Šlégr. "Na to, že jsou tři roky v lize, mají velmi dobré mužstvo a kvalitního brankáře. V lize budou hrát na špici," myslí si.
Trenéři ho v zápase protočili vedle čtyř obránců, začal s Gýnou, ve druhé třetině hrál vedle Ťupy a na konci s mladíkem Poživilem a s chvíli s Macholdou. "Byl to náš záměr už před zápasem, pro mladé hokejisty je to velká zkušenost si s ním zahrát," říká litvínovský asistent Jaroslav Hübl.
V Litvínově bude hrát během září až do začátku NHL, o delším působení se zatím nechce bavit: "To by bylo předčasné." Prioritou pro něj zůstává NHL, spekuluje se o Detroitu či Atlantě, kde v minulé sezoně působil, nebo o Vancouveru, kde se mu líbí a chce se tam usadit.
"Teď jsme v Litvínově, ale nebudu nic slibovat. Jsem denně v kontaktu s agentem, kdybych podepsal dneska večer, pozítří už poletím zpátky do zámoří," uzavřel.
 Bodyček v podání Jiřího Šlégra odnesl znojemský David Ludvík. |
