Puk se k němu dostal právě ve chvíli, kdy při přesilovce rozhodčí signalizovali vyloučení dalšího hráče soupeře. Při převaze dvou mužů na hřišti Tomáš Slovák na modré napřáhl a puk po ledě dosvištěl do branky. Hradec šel tímto gólem na začátku třetí třetiny do vedení 1:0 a letní posila Hradce si mohla oddechnout, zbavila se jedné z posledních, která ji ve statistikách strašila.
„Viděl jsem, že u mě nikdo není a klukům jsem už předtím říkal, ať mi to tam přihrávají. Tentokrát jsem křičel na Rasťu Deje, ať mi to přihraje, určitě to slyšel,“ popsal jednatřicetiletý bek bezprostřední chvíle před tím, než vstřelil svůj první gól za Hradec.
V zápase jste střílel víc než dost, skoro se zdálo, že pálíte z každé pozice. To byla taktika na Zlín?
Opravdu jsem se střílet snažil co nejvíc. Náš led stále ještě není ideální a přihrávky na něm jsou někdy problém. Navíc pro brankáře je vždy horší, když střílíte třeba i ze střední vzdálenosti. Ale neplatilo to jen o mně, snažili se všichni pálit ze všech pozic.
V prvních dvou třetinách jste nedali gól, přestože ve druhé jste hráli řadu přesilovek a v jednu chvíli dokonce pět na tři.
To je sice pravda, ale Zlín ji na konci druhé a na začátku třetí hrál také a ještě další. A přitom právě při ní jsme šli i ve třech do útoku a mohl z toho padnout náš gól. Takže v tomhle to bylo vyrovnané stejně jako celý zápas. Zlín je nepříjemný tým, který má hodně zkušených hráčů, což se potvrdilo. My jsme si na ně chtěli hlavně v obraně dávat pozor, nechtěli jsme je pouštět do šancí. Navíc oba týmy podrželi brankáři. Ve třetí třetině ale už góly přišly.
Vedli jste o tři, co se stalo v závěru, že jste nakonec bránili jednobrankové vedení?
Je pravda, že jsme si to na konci zdramatizovali, ale i tak si myslím, že jsme si výhru zasloužili a že to jsou pro nás zlaté tři body. Přestože je Zlín poslední, tak to byl vyrovnaný zápas, rozdíl mezi námi byl v tom, že my jsme v poslední třetině gólově prohráli, oni až na konci.
Chybějí vám tři stabilní obránci, jak moc bylo těžké je nahradit?
Chybějí hodně, je to cítit, ale nedá se nic dělat. Na druhé straně totiž máme mladé, kteří je dobře zastoupili. Třeba Karel Plášek se při prvním letošním zápase za Hradec předvedl velmi dobře, nehrál zbrkle, dobře rozehrával puk. A my zkušení tady jsme od toho, abychom i v takovém případě tým podrželi.
Jedním ze zraněných je i Peter Mikuš, co jste říkal tomu, co se v pátek na Slavii stalo?
Byl to hrozný zážitek, ale dobré je, že se teď sám cítí dobře. Viděli jsme ho už v sobotu, když se vrátil z pražské nemocnice. Posešívaný je dost, ran má také hodně, ale důležité je, že neměl těžký otřes mozku.
A zákroku?
Neviděl jsem ho a raději jsem se na něj už nikde nedíval, protože když jsem viděl tolik krve jako teď, to bylo nejhorší, co jsem na hokeji viděl.
Týden před výhrou nad Zlínem jste prohráli 0:6 v Třinci, skoro se zdá, že vám debakl prospěl?
Na ten zápas nerad vzpomínám, z naší strany to bylo hrozné. Televizní zápasy nám nějak nejdou, výjimkou byly jen Pardubice. Snad to teď v Olomouci prolomíme.
