Pro slovenského útočníka Radovana Somíka to byl jeden z nezapomenutelných zážitků jeho úspěšné kariéry.
V úterý nastoupil proti ostravskému celku poprvé od svého slavného momentu a znovu dal gól. Z jiného místa, na jiném stadionu, ale pocit měl podobný. "Nostalgie je hezká, ale z minulosti se přece žít nedá," uvědomuje si třiatřicetiletý hokejista.
Prvním zásahem Eatonu pomohl porazit loňského finálového soka, když se po Nahodilově pobídce opřel na kruzích do puku a propálil brankáře Málka. Třetí zásah v sezoně mu možná pomůže prolomit dosavadní slabou bilanci dvou gólů v sedmi zápasech.
Padla na vás nostalgie, když jste přijížděl do Ostravy?
Ta sezona už je pryč. Člověk se spíše soustředí na tu další, navíc se tenhle zápas hrál v jiné hale. Bylo to něco úplně jiného a navíc Vítkovice jsou úplně odlišné mužstvo než minulý rok.
Ano, ale někteří hráči přece zůstali. Dostával jste od nich co proto?
To ne, myslím si, že to bylo v normálu. Byl to klasický zápas na začátku sezony. Tyhle utkání jsou takové malé play-off, protože každý ví, že podle toho, jak vstoupí do sezony, tak se potom dále ubírá s celým mužstvem. Všichni hrají o každý bod. To je super pro hráče i ligu, jde o kvalitní zápasy.
Jak na vás reagovali fanoušci?
Absolutně jsem nic nezaregistroval. Minulá sezona je za námi, teď je tu nová. Navíc je tu velký časový odstup, takže jsem necítil, že by tam byly nějaké vzpomínky na minulost.
Při vašem gólu se zdálo, že jste měl dost času najít si ideální palebnou pozici.
Bylo to po akci, kdy jsme se udrželi v pásmu, roztočilo se to tam a všechno se to seběhlo rychle. Na přípravu nebyl čas, Nahodil mi perfektně přihrál. Zkusil jsem to bouchnout na bránu a padlo to tam.
Nebleskl vám hlavou onen slavný gól, kterým jste rozhodl o zisku titulu pro Pardubice?
(úsměv) Ten si sice pamatuji navždy, ale vážně jsem se nad tím nezamýšlel. Opravdu to teď bylo všechno jiné. Tenkrát jsme si to ohromně užili, jenomže teď už se díváme spíše dopředu. Play-off je minulost a z ní se nežije. Vítkovice teď hrají skvělý hokej a dávají dost gólů. Pro nás je každý bod venku cenný.
Zůstal jejich tým stejně silný i po odchodech několika hráčů?
Byl jsem překvapený, protože odešli velmi kvalitní hráči. Výborné hráče zase získali. Malík je skvělý obránce, velká posila. Mají vyvážené formace a Burgrova lajna je velmi nebezpečná skoro každé střídání.
Pojďme ale k vám. Dal jste třetí gól v sezoně a v podstatě jste na tom jen o jeden bod lépe než vloni touto dobou. Očekáváte, že forma půjde nahoru?
Doufám. (úsměv) Zatím dáváme jako mužstvo dost málo branek. Věřím, že to začne sypat všem klukům. Nejsou důležité osobní statistiky. Já si vždycky vážím víc výkonu celého týmu, protože později si nikdo nevzpomene, kdo dal kolik gólů, ale na kterém místě skončil tým.
Opravdu?
Někdo může mít statistiky výborné, ale jeho tým je dole a nebude mít z toho tak dobrý pocit. Budu rád, když se Pardubice budou držet v horních patrech tabulky. Samozřejmě mám radost z gólu či nahrávky, když to přispěje k vítězství, ale není to ta prvořadá věc.
Se střílením branek to zatím máte střídavé. Jeden venku, poté doma, teď zase venku. Co takhle gól doma proti Slavii?
(úsměv) Nebyl bych proti. Uvidíme, bude to každopádně těžký zápas. Teď vyhrála s Plzní.
