Loni působil v Bratislavě a Košicích. Odehrál 56 zápasů, ale do statistik si zapsal pouze 11 bodů za šest gólů a pět asistencí.
V Česku už jste jednou působil. Jak vzpomínáte na angažmá ve Spartě?
Velmi dobře. Myslím, že jsem tam odehrál dobrou sezonu. Ale hlavně jde o to, že tam byla vynikající parta, s klukama si stále volám. Ve zlém budu možná vzpomínat na to, že jsem si nedokázal udržet formu, jakou jsem měl.
Před uplynulým ročníkem vás pražský celek poslal na hostování na Slovensko. Co bylo příčinou? Nerozuměl jste si s trenérem nebo na vás nezbylo místo v sestavě kvůli posilám z NHL?
Ani sám nevím, proč jsem odešel. Rozhodovalo se to velmi rychle. Chtěl jsem alespoň zůstat v Česku, nakonec jsem odešel na Slovensko. Celá sezona byla rozbitá. Nevěděl jsem, jak se z toho vyhrabat. Bylo toho na mě hodně, nedokázal jsem si to srovnat v hlavě. Ale věřím, že teď už to bude dobré.
Kolik zlínských hráčů znáte? Působil jste někdy v jednom mužstvu třeba s krajany Murínem a Barinkou?
Hrávali jsme proti sobě, ale nijak blíž je neznám. Téměř všechno tady pro mě bude nové, ale nevidím v tom problém. Lidé v Česku mi sedí.
Vaši krajani mají ve Zlíně byt, ovšem téměř denně jezdí domů do Trenčína. Pocházíte z Košic, takže u vás to asi nepřipadá do úvahy...
Denně do Košic jezdit nemůžu, to by nešlo. Zatím bydlím s nimi, v září či říjnu za mnou přijede manželka s naším měsíčním dítětem. Takže jak to půjde, najdu si byt. Ale momentálně je hlavní hokej.
Jak byste se charakterizoval po hokejové stránce?
Těžko hodnotit, to musí posoudit jiní. Ale chtěl bych střílet víc gólů, to je moje slabina. Letos i předtím ve Spartě jsem dal málo branek a získal málo bodů, přitom šancí jsem si vytvořil hodně. Věřím, že ve Zlíně se to zlepší a já pomůžu sobě i mužstvu. Chci navázat na sezony, kdy jsem hrál v reprezentaci. Půjdu krok po kroku, prvním je letní příprava.
