V normálním životě by kdejaký podvod byl po 16 letech u soudu už promlčenou záležitostí. V hokejovém „právu“ je to však jinak, a tak se i po 16 letech může napravit jedna nepravda.
I proto už Martin Špaňhel není střelcem nejrychlejšího extraligového gólu - ty čtyři vteřiny, které byly roky uvedeny v zápise o utkání, ve skutečnosti podle televizních záběrů trvaly vteřin devět. A tak teď tenhle zajímavý rekord náleží triu Pavel Janků, Dominik Pacovský a Petr Ton, kteří se trefili po sedmi sekundách.
Rekordy jako v NHL
Vymazání této křivdy je prvním počinem televizního komentátora Ondřeje Zamazala a jeho spolupracovníků, kteří se snaží o nápravu statistických nesmyslů v extraligové historii.
Ta byla roky za špatné vedení základních údajů, jako jsou třeba góly či odehrané zápasy, od veřejnosti peskována a kvůli fatálním omylům nikdo příliš netušil, zda hráči, který zrovna dosáhl na nějaký milník, má smysl gratulovat. A byť se za poslední tři roky výrazně zlepšila, tak v její minulosti zůstaly stovky až tisíce menších i větších chyb.
„Společně s lidmi z BPA (agentura, která pro extraligu shání peníze) procházíme zápisy od roku 1993. Jsou v nich nepřesné časy gólů, nesedí počty startů u hráčů, kteří začínali v 90. letech. A tak se vše znovu kontroluje a porovnává,“ vypráví Zamazal.
A slibuje: „Až tohle skončí, pak nastane čas, že bych byl jakýmsi patronem rekordů extraligy. Že vydáme statistiky, kdo třeba dal nejvíc gólů v jednom zápase, kdo měl nejvíc bodů, asistencí i například trestných minut. Takové ty věci, které NHL dávno má a my zatím ne nijak oficiálně.“
Ze statistik sice už hráčům těžko vymizí asistence u gólů, kdy se třeba vůbec nedotkli puku, protože zmizely mnohé záznamy z 90. let, což koneckonců dokazuje i Špaňhelův případ. Od roku 1993 padlo celkem 14 branek v prvních 10 vteřinách zápasu, podařilo se však podle televize zkontrolovat jen polovinu případů. Druhá už neexistuje.
Špaňhelova branka ale byla mezi nalezenými, a tak mohl Josef Řezníček, šéf extraligy, dodatečně chybný zápis změnit. „Byl tu i nápad, že bychom dopočítali druhé asistence v sezonách, kdy se hráčům nezapočítávaly, ale to nechci. Takové tehdy byly řády a je to součást hokejové historie,“ říká Zamazal.
S asistencemi se už nefixluje
Toho těší, že u klíčových statistik v posledních třech letech chyby téměř vymizely. A mohou za to hlavně dvě věci. Jednak elektronické zápisy, díky kterým se už nemusí papírové zápisy do počítače přepisovat na svazu a nehrozí tu tak další „překlepy“. Góly a asistence navíc okamžitě kontroluje videorozhodčí a dodatečně i šéf ligy Řezníček. A tak se teď opravují spíš „prkotiny“.
„Loni se stalo, že když byl hráč vyloučen v čase 4:52 a gól padl v 6:52, tak byl vedený jako přesilovkový. Pak jsem zjistil, že dle pravidel Mezinárodní hokejové federace IIHF je to gól, který padl už po přesilovce,“ vypráví Zamazal.
Ten se statistikám podrobně věnuje od roku 2002, kdy se začal připravovat na kariéru komentátora. U hokejových zápisů strávil stovky až tisíce hodin a baví ho bortit zažité statistické mýty: třeba, že góly padají hlavně v přesilovkách.
„V první extraligové sezoně to bylo 16 procent, v sezoně 2006, kdy se změnila pravidla, sice 37 procent, ale pak to kleslo k průměru 27 procent.“
A ještě jeden příklad z jeho kuchyně. „Vedu si přehled samostatných nájezdů a vždy se mluvilo o tom, že specialistou na ně je Tomáš Vlasák. Jeho úspěšnost se ale pohybovala okolo 30-40 procent.“
