Hejduk dokonce dokonce nepřihodil ani asistenci. A ve statistice plus/minus má hodnotu -8, nejhorší ze všech 309 hráčů v celé soutěži. „Chybí mu jiskra,“ tvrdí Milan Hejduk senior. „Nedostává se do šancí. Pořád o tom přemýšlí, takže se mu těžko usíná.“
Osmadvacetileté křídlo by mělo být na vrcholu sil. Kam se poděla jeho výbušnost? V NHL za předchozí dvě sezony nasázel 85 branek, ve vypjatých koncovkách rozhodoval zápasy. „Už je lepší než Jágr!“ mínil kdekterý fanoušek.
O prázdninách Hejduk u arbitráže vysoudil roční plat 5,7 milionu dolarů. I touhle částkou by se v zámoří zařadil ke hvězdám, kdyby NHL nezachvátila výluka.
Ale když se v úterý po prohře se Zlínem ozval tátovi, s trpkou nadsázkou si stěžoval: „Už po rozbruslení toho mám dost. Rovnou bych mohl jít domů. Mám nohy jako ze dřeva.“
Jinak má mobil většinou vypnutý. Nebo ho nebere. Po utkáních se omlouvá ze setkání s novináři. Není mu do řeči. Poslední partii se Zlínem nedohrál. „Má něco s kolenem. Neriskovali jsme, aby nedošlo k něčemu vážnějšímu,“ vysvětloval pardubický asistent Jiří Šejba.
Hejduka snad nikdy nestíhaly trable s kondicí. Teď si najednou stěžuje na slabost. Podepsalo se na něm prazvláštní léto? Místo obvyklého přípravného kempu podstoupil na přelomu srpna a září namáhavý podnik zvaný Světový pohár.
„Možná pak naskočil do ligy moc brzo. Kdo ví?“ uvažuje Hejduk starší. „Ale taková únava u něj není normální. Hlavně aby mu nebylo nic vážného.“
Čekalo se, že Hejduk v lize vynikne. Že svými průniky bude trhat obrany na cáry. Jenže zatím ani nenašel optimální místo v sestavě.
Nejprve ho kouč Výborný postavil do formace s Dopitou a Mikeskou. Později vyzkoušel spolupráci s Bulisem a Hemským, dalšími posilami z NHL. V neděli na Spartě mu to příliš neklapalo ani s Blažkem a Lubinou. Scházejí mu síly i sebevědomí. Možná by mu pomohly dva týdny odpočinku. Nebo třeba jeden vyvedený blafák.
