Vítkovického kapitána Kubinu musel uklidňovat jeho spoluhráč Malík. Nebál jste se, že přiletí nějaká rána?
Celý život jsem hrál hokej, takže jsem zvyklý. Nějakou ránu bych taky vydržel. (trpký úsměv)
Ale do smíchu vám asi moc není, že?
Ani ne.
Kubina vám hrubě nadával a po novinářích vám vzkázal, že jste byl uplacený.
Z toho jsem nejvíc otrávený. Za dvacet let, co pískám extraligu, se mi něco podobného nestalo. Takže se s tím osočením dost těžko srovnávám. Měl jsem výbornou sezonu, od komise jsem nedostal žádný trest. Stejně jako pro hráče bylo pro mě finále cílem, ale už nemám náladu.
Nechcete pískat finále?
Zatím nehodlám pískat, než se to vyřeší. Přece nepojedu do Pardubic, aby mě zase někdo nařkl. Odmítám to nařčení. V životě bych to neudělal.
Překvapila vás ta Kubinova reakce?
Určitě. Necítil jsem, že bych v zápase nějak chyboval.
Kubina vám nejvíc vyčítal, že jste jeho tým poslal na dvě minuty do tří.
To ho štvalo celý zápas. Ale byl to evidentní faul, několikrát jsem si to doma přehrával.
A?
Měl jsem ruku nahoře, signalizoval jsem vyloučení hráče Vítkovic. Zlín měl výhodu. Kubinovi pak udělal soupeř pohyb a on ho zahákoval. Neváhal jsem ani chvíli. Bek s jeho zkušenostmi si to měl rozmyslet. To platí i pro jeho chování. Nechápu, že se snížil k takovým nadávkám.
Už se vám za svoje výroky Kubina omluvil?
Už se mě na to ptali kolegové, ale nepadlo ani slovo.
Kubinovi hrozí pokuta od disciplinárky. Uspokojí vás to?
Musím se poradit s právníkem. Když to bude chtít Kubina vyřešit mimosoudně, dám mu prostor.
Budete po něm žádat kromě omluvy i nějaké finanční odškodnění?
Uvidíme. Pískám za nějakých pět tisíc. O něco za finále přijdu. Nevím, kolik bere on. Nějakou částku chtít asi budu.
