Hned v prvním střídání se devětadvacetiletý Crosby hnal v brejku na Neuvirtha. Bleskově švihl holí, jenže brankář puk hbitě lapil. Publikum v zaplněném Air Canada Centre hlasitě zahučelo.
Se třinácti minutami a čtyřmi vteřinami patřil k méně vytěžovaným kanadským forvardům, přesto snad při každém pobytu mezi mantinely způsobil nějaký poprask.
Všeuměl Sid mezi bostonskými křídly Bergeronem a Marchandem jako obvykle vytvářel šance, ale taky se sprintem vrátil, aby na poslední chvíli překazil výpad Červenky se Sobotkou.
„Cítím se dobře. Při zvykání na elitní úroveň mi pomohlo to, že jsme o Stanley Cup bojovali až do června,“ řekl tahoun Pittsburgh Penguins, jarních šampionů play-off NHL.
V obležení reportérů, s kšiltovkou naraženou hluboko do čela, odpovídal skromně, soustředěně, jako obvykle čistě profesionálně.
Vážně jste chtěl skórovat odrazem o gólmana Neuvirtha? zazněl dotaz z hloučku. „Ano, jinou možnost jsem v tu chvíli neměl. Jsem rád, že to tam spadlo, zvlášť po neproměněném nájezdu z první minuty.“
Děkoval divákům za podporu a zároveň nabádal sebe i celý tým k dalšímu zlepšování v průběhu turnaje: „Soupeři si nás přečtou. Náš výkon musí růst.“
Za šest utkání na olympiádě v Soči posbíral tři body. Stejnou bilanci (1+2) stihl za necelou půlku mače s Čechy na startu Světového poháru.
Po vlastním gólu postrčil kotouč na modrou Burnsovi, jehož pumelici tečoval Marchand - 2:0.
Těsně před koncem první třetiny zastavil Kempného a vzápětí ještě stačil clonit před Neuvirthem, když pálil Bergeron - 3:0.
Ve druhé části pak nádherně nahrál na snadný zásah Thorntonovi - 4:0.
„Máme fakt kliku, že se narodil v Kanadě. Díky bohu!“ prohlásil právě Joe Thornton. „Je neuvěřitelný,“ přidal se gólman Carey Price. „Děti, které se učí hrát hokej, by měly vzhlížet právě k němu.“
V průběhu Crosbyho kariéry se přirozeně vyskytly méně výrazné pasáže. Přesto je v posledních jedenácti letech (od svého vstupu do NHL) zřejmě nejlepším borcem v branži. V sobotu předložil další z řady důkazů.
