Neboli nejúspěšnější ze všech extraligových koučů této sezony: jako jediný se může pyšnit třemi mistrovskými tituly. A teď touží po čtvrtém zlatu.
Pro 55letého trenéra Sparty by totiž mělo zvláštní kouzlo: dost možná jej v play-off čeká loučení s českou ligou, o Výborného hodně stojí ruský Omsk. A další pikantnost? Táta František, sparťanský rekordman, na ledě povede syna Davida – tedy reprezentanta s nejvíce tituly mistra světa v domácí historii.
Už za sebou máte společně celou základní část. Jaké to tedy je, trénovat po delší době vlastního syna?
Davida beru v první řadě jako hráče, jako kohokoli jiného. A jsem s ním spokojený. Myslím, že odvádí výkony, které se od něj čekaly.
Kuriózně je David jako sportovní ředitel Sparty vaším klubovým nadřízeným. Dělali jste si z toho legraci?
Ale ne. I když jsem slyšel, že mě může vyhodit. Jenže on se pod petici za můj konec nepodepisoval – to samozřejmě myslím v legraci. Teď už snad sezonu přežiju. Uvidím, co bude dál.
Dlouho se mluví o zájmu Omsku, ví se už něco nového?
Ne, neví. Ale platí, že Sparta se mnou o nové smlouvě nejednala, na tom se nic nemění.
Dokonce jste prý jednal se zástupcem omského klubu Bardinem?
No vidíte: ono se psalo, že jsem se s ním při Švédských hrách potkal ve Stockholmu, ale nebyl jsem tam.
Tak to zkusme jinak: sledujete aspoň zápasy Omsku?
Sleduju. Vy jste chytrý kluci (usmívá se). Ale nemůžu nic říkat.
Teď vás rozhodně čekají boje o titul. Na tréninku bylo místo vtípků vidět spíš soustředění a napětí. Už na tým doléhá začátek play-off?
Celý týden od posledního utkání je na hráčích cítit, že se blíží jiná soutěž. Nechci přímo říkat, že je jejich přístup k tréninku jiný než předtím, ale jak čas běží, tak v hráčích bublá napětí. To je správné.
Dostaly vás do správné atmosféry třeba zápasy předkola?
Sledoval jsem jen výsledky. Plzeň vedla 2:0 a věřil jsem, že doma Třinec přehraje. Zato Liberci jsem věřil víc: má kvalitní tým, tohle mužstvo mohlo vyhrát titul. Jejich konec ukazuje, jak bude play-off vyrovnané.
Vidíte vlastně nějakého favorita?
Skutečně může vyhrát kdokoli. Rozhodne momentální forma, to, jestli přišel váš den. Byla tu desetidenní pauza po reprezentaci, pak pět zápasů a další desetidenní pauza. Je otázka, co to s každým udělá – nejlíp se mluví s odstupem času podle toho, jak všechno dopadlo. Čekám samé vyrovnané duely, bude to dlouhé.
To loni jste měli play-off krátké, po dvou titulech za sebou Sparta vypadla už ve čtvrtfinále. Vzpomenete si na to, třeba jako na ponaučení?
Nemyslím na to, až teď jste mi to připomněl. Liberec nás loni přehrál, byli výborní. Já se dívám jen dopředu, soustředím se na Zlín. To, že jsme je dřív ve čtvrtfinále vyřadili, nehraje roli, tohle je nový tým.
I ten váš se změnil, ne? Zpět je váš syn, Kratěna či Broš, samí zkušení hráči. Máte s nimi tým pro play-off?
Uvidíme, naše sezona zatím probíhala ve vlnách. Nechtěl jsem si stěžovat, ale my jsme se kvůli zraněním od osmého kola nepotkali kompletní. Pořád se muselo improvizovat.
Teď máte až na Ručinského a Libora Procházku všechny hvězdy fit.
Já byl poslední zápasy spokojený hlavně s tím, že hrajeme jako tým. Ať se podíváte na jakoukoli soutěž, tak individuality jsou sice hezká věc, ale samy nic nedokážou. Všichni musí jít za společným cílem. To platilo i pro naše předchozí tituly.
