Krásnou brankou dal vítězný gól utkání. Jihočeši porazili Spartu 4:3.
"Původně jsem se snažil puk jen zavézt za modrou," usmíval se po zápase šťastný střelec Milan Toman.
Ve Spartě jste hrál a získal jste s ní v minulé sezoně titul. Jsou tahle utkání pro vás nějak prestižní?
Utkání se Spartou jsou vždycky prestižní a tyhle zápasy jsou hodně náročné. Sparta patří mezi nejlepší mančafty v soutěži. Má perfektní hráče a myslím si, že divákům se hokej musel líbit. Hrálo se hodně nahoru a dolů, hra měla spád.
Tři ze čtyř gólů dali Spartě hráči, kteří v ní v minulosti působili. Nepadaly v kabině nějaké sázky na střelce branek?
Zápasy proti bývalým týmům jsou vždycky jiné. Člověk je určitě více namotivovaný, ale ty vstřelené góly jsou jen shodou okolností. Ani žádné sázky tam neproběhly.
Dal jste krásný čtvrtý gól Českých Budějovic. Byl to nacvičený přesilovkový signál?
To nebyl. My přesilovku rozjíždíme jinak. Nečekal jsem, že se dostanu až k zakončení. Původně jsem se jen snažil zavézt puk do útočného pásma. Ale dojel jste až do branky... Spartanští hráči šli střídat. Dostal jsem skvělou přihrávku od Hudyho (poznámka: Michal Hudec) do jízdy a více prostoru od obránců soupeře. Chtěl jsem najít někoho z našich hráčů mezi kruhy. Když jsem pak viděl, že Salfa (brankář Sparty Salfický) čeká na přihrávku, snažil jsem se bekhendem vystřelit a vyšlo to.
Šancí v zápase se Spartou jste měl opravdu hodně. Možná více než vaši kolegové z útoku. Mnohokrát jste byl v těsné blízkosti brankáře. Necítíte se už trochu jako útočník?
Když to jde, rád podpořím útok. Tohle je často probíraná otázka. Hokej o tom dneska prostě je. I obránci musí útočit. Když navíc přijede tým, jako je Sparta, bývá hra hodně otevřená. Myslím si, že jakékoli podpoření útoku od obránce je dobré.
Pořád jste však obránce a vaším hlavním úkolem je bránit...
Pochopitelně nemůžu útočným pásmem proletět a zůstat viset za soupeřovou brankou. Pak z toho může být nějaký nebezpečný protiútok a šance soupeře. Ale proti Spartě to docela vycházelo a několik šancí na skórování tam bylo.
Mimo jiné velká šance v podobě dorážky před brankou v závěru druhé třetiny, že?
Vanta (Viktor Hübl) mi pěkně posílal puk mezi kruhy, ale už tam byl háček zezadu a já s tím už nestačil nic pořádného udělat.
Trénujete zakončení na trénincích? Jakou máte úspěšnost?
No, abych pravdu řekl, tak poslední dobou to jde (smích). Gólmani jsou dneska dobří a zakončení se prostě trénovat musí. Ale je to hodně o štěstí, to si musíme přiznat.
|
Brankáři už góly od Hřebejka stačí Č e s k é B u d ě j o v i c e (řše) - Sparťanský specialista. I takovou přezdívku může dostat útočník HC Mountfield Štěpán Hřebejk. V domácím prostředí se mu v probíhající sezoně proti Spartě daří. Už dvakrát dokázal nachytat na švestkách brankáře Salfického a oba góly byly prakticky totožné. Puk pokaždé zapadl k pravé tyčce branky. Vždy to byla rána po ledě a do stejného místa. Rozdíl byl jen v tom, že poprvé napřáhl Hřebejk ve 36. minutě za stavu 0:2 6. října loňského roku před modrou čárou. HC Mountfield pak zápas zvrátil a vyhrál 5:2. Tři branky Sparta tehdy dostala od Viktora Hubla. Podruhé Hřebejk zaúřadoval nyní v úterý. Modrou čáru však přejel a pálil kousek za ní. Vždy z toho však byl gól, který nastartoval Jihočechy k vítězství. "Byl jsem překvapený, že to zapadlo do branky," uvedl po minulém utkání střelec Štěpán Hřebejk. "Nejdříve jsem chtěl jít kolem beků, ale když jsem viděl, jak se ke mně sjíždějí oba dva, zkusil jsem vystřelit." Hřebejk si vzpomněl i na svou branku z prvního domácího střetnutí se Spartou v sezoně. A vzpomněl si na ni i brankář Sparty Dušan Salfický. "Po zápase mi říkal, ať už na něj radši nestřílím," smál se Štěpán Hřebejk. |
